Desetina zaměstnaných v Česku jsou cizinci. Nejčastěji pocházejí ze Slovenska nebo Ukrajiny | E15.cz

Desetina zaměstnaných v Česku jsou cizinci. Nejčastěji pocházejí ze Slovenska nebo Ukrajiny

Desetina zaměstnaných v Česku jsou cizinci. Nejčastěji pocházejí ze Slovenska nebo Ukrajiny
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK, bru

V Česku přibývá zahraničních pracovníků. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472 400 lidí z ciziny, před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o 200 tisíc méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Údaje zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad. Podle dřívějších zpráv ministerstva práce bylo na konci roku 2016 v Česku 382 900 zahraničních zaměstnanců, v roce 2008 zhruba 284 600.

Cizinci v Česku tvoří kolem pěti procent obyvatel. Na konci roku 2017 jich v zemi včetně azylantů žilo 527 tisíc. Na konci loňského listopadu podle statistik ministerstva vnitra mělo pak v zemi povolení k pobytu 549 600 lidí ze zahraničí.

„Cizinci se na celkové zaměstnanosti podílejí 10,7 procenta. Když si vezmeme, že tvoří zhruba pět procent obyvatel, je v tom ohromná disproporce. Je v tom vidět právě věková struktura. Jsou tu cizinci hlavně v produktivním věku, chybí tu postproduktivní věk. V důchodovém věku tu takřka nejsou, je tu málo dětí,“ řekl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Na konci roku 2017 podle kvalifikovaných odhadů ministerstva práce bylo v ČR kolem 472 400 zahraničních zaměstnanců. Ministerstvo průmyslu registrovalo dalších 87 200 podnikatelů a živnostníků. Počet zaměstnanců z ciziny se podle expertky z oddělení pracovních sil ČSÚ Jarmily Marešové od roku 2006 výrazně zvedá. Po přechodném poklesu za krize v posledních letech citelně roste. Živnostenských oprávnění přibývá pomaleji. Za zvyšujícím se množstvím pracovníků z ciziny jsou hlavně lidé z EU, množství sil ze třetích zemí roste mírnějším tempem.

Cizince vidím radši než Čechy. Ti často neumí jídlo pochválit, říká šéfkuchař Christian Duy Chu

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR zahraniční pracovníci neohrožují pozici českých zaměstnanců. „Firmy mají největší zájem o pracovníky, kteří umějí obsluhovat stroje a zařízení. V prosinci na tato místa hledaly 104 023 lidí. Úřady práce ale registrovaly na tyto pozice jen 22 550 uchazečů," uvedla tisková mluvčí svazu Eva Veličková.

Mezi řídícími pracovníky a specialisty je nejvíc Slováků. Následují Rumuni. Cizinců je málo mezi techniky i řemeslníky. Nadprůměrně se naopak uplatňují při obsluze strojů a také v nekvalifikovaných profesích, uvedl Holý.

Slováci v Česku jsou hlavně mladší, převážně třicátníci. Často tu zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Ze skupin cizinců vydělávají nejvíc.

Konec zlatých časů? Růst ekonomiky i mezd zpomalí, odhaduje MF i analytici

Typickému Ukrajinci je kolem 45 let, tedy jako českému pracovníkovi. Dvě pětiny Ukrajinců jsou v Praze. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodu, ale i zdravotnictví a sociální péči. Ukrajinští pracovníci mají mezi skupinami cizinců naopak nejnižší výdělky.

Z Polska do Česka přicházejí nejčastěji třicátníci, převážně vyučení muži. Soustředí se podél severní hranice republiky. Pracují hlavně v těžbě, a to šestkrát víc než Češi. Často mívají místo přes agentury práce.

Rumuni jsou hlavně třicátníci. Vysokou školu má 16 procent z nich. Mimo Prahu žijí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Nejčastěji se uplatňují jako obsluha strojů, vyšší podíl je ale i ve vysoce kvalifikovaných profesích. Typický bulharský pracovník je pětačtyřicetiletý muž se středoškolským či základním vzděláním. Každý druhý pracuje v Praze. Převažují lidé, kteří mají místo přes pracovní agenturu. Měsíčně bulharští pracovníci odpracují nejvíc hodin, a to téměř 177. Převážně obsluhují stroje. Nadprůměrný podíl z bulharských sil se uplatňuje v oboru ICT.

Nedostatek pracovníků mají v Česku zmírnit stovky kvalifikovaných Indů

„Ukazuje se, že z východní Evropy sem často chodí vysoce kvalifikovaní lidé. Vysokoškoláci. Dělají tu velmi kvalifikované profese za vysoké platy. Troufnul bych si tvrdit, že je tu jistý odliv mozků z východní Evropy k nám, že je české firmy přetahují,“ řekl Holý. Poukázal třeba na rumunské či bulharské programátory.

Při porovnání výdělků vycházeli statistici z mediánové mzdy, tedy prostřední hodnoty. Slováci a Rumuni mají vyšší medián než Češi. Polovina Českých pracovníků v roce 2017 vydělávala víc než 26 037 korun hrubého. V roce 2017 polovina Slováků v Česku měla víc než asi 31 tisíc korun, polovina Rumunů víc než téměř 30 tisíc korun.

Podle Holého v odměňování cizinců roli hraje vzdělání. Vysokoškoláci pobírají skoro dvojnásobek toho, co lidé se základní školou. U Slováků činí rozdíl 94 procent, u ostatních je o něco nižší. Výjimkou jsou Ukrajinci. Jejich medián byl pod 25 tisíc korunami. Střední mzda vysokoškoláka je u nich proti člověku se základní školou jen o 19 procent vyšší. Důvodem může být to, že se diplomy ze škol mimo EU vždy neuznávají.

Autor: ČTK, bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!