„Začíná se měnit sémantika. Už se o nás nemluví jako o nových členech, ale o východní Evropě,“ povšiml si jeden z diplomatů. Podle dalšího se toto zhoršování atmosféry v EU kvůli migrační krizi promítá i do osobních kontaktů mezi představiteli, které hrají v diplomatických vztazích nezanedbatelnou roli. Na jednom evropském jednání prý české zástupce belgický kolega ani nepozdravil.
„Obecné odmítání kvót nám začíná ubližovat,“ soudí další český diplomat. Také jeho kolega se obává zhoršení vztahů se zeměmi, jako je Německo či Rakousko, které patří k hlavním cílům migrantů a jejichž představitelé nehlasitěji volají po celoevropské solidaritě při zvládání náporu běženců z Asie a Afriky. Právě kvůli migraci se příští týden sejdou zástupci českého a německého ministerstva zahraničí k jednání v rámci strategického dialogu mezi Prahou a Berlínem.
Obecné odmítání kvót nám začíná ubližovat
Silná kritika postoje zemí střední a východní Evropy k migrační krizi zaznívá zejména z Rakouska, kterou ale oslovení diplomaté dávají do souvislosti s podzimními volbami v Horních Rakousích a Vídni, kde vládním stranám hrozí ztráty. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová se na konci prázdnin dokonce vyslovila pro omezení finanční pomoci z fondů EU těm členským zemím, které nesouhlasí se spravedlivým rozdělením uprchlíků. Česká vláda takové úvahy, které se objevily i v Německu, ale rozhodně odmítla.
„Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měli dostávat méně,“ prohlásil minulý týden premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Finanční prostředky jsou přidělovány podle úplně jiných kritérií, zdůraznil. Česko podle něj nikomu neodmítá poskytnout pomoc, běženci ale v ČR hromadně o azyl nežádají.
Sobotka: není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně
České úřady od června zadržely zhruba 2500 uprchlíků, o azyl v zemi požádalo ale asi jen 60 Syřanů. Běženci, kteří hromadně proudí do Evropy, se snaží dostat hlavně do bohatších států západní Evropy se štědrým sociálním systémem, jaký má Německo či Švédsko. Právě tyto země tlačí na to, aby se do přijímání uprchlíků zapojily všechny státy EU. Evropská komise už v květnu neúspěšně navrhla, aby si členské země povinně „rozebraly“ 40 tisíc migrantů; ty s tím souhlasily pouze na dobrovolné bázi.
Brusel se nyní nově chystá navrhnout povinné přerozdělení dalších 120 tisíc utečenců. Na Česko by z toho připadlo téměř 3000 uprchlíků. Praha se už dříve rozhodla dobrovolně přijmout asi 1500 běženců.
