Dvě procenta HDP na obranu bychom mohli zvládnout, tvrdí Stropnický

Ministr obrany Stropnický navštívil české vojáky pomáhající v Iráku pilotům bitevníků L-159

Ministr obrany Stropnický navštívil české vojáky pomáhající v Iráku pilotům bitevníků L-159 Zdroj: ČTK

Ministr obrany Martin Stropnický
Ministr obrany Stropnický navštívil české vojáky pomáhající v Iráku pilotům bitevníků L-159
Ministr obrany Martin Stropnický v Lipníku nad Bečvou u 143. zásobovacího praporu
Ministr obrany Martin Stropnický v Lipníku nad Bečvou u 143. zásobovacího praporu
Raketomety RBS-70 švédské firmy Saab pořídila česká armáda v roce 2006
7
Fotogalerie

Česká republika může zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2025, je přesvědčen ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Řekl to dnes na mnichovské bezpečnostní konferenci v reakci na požadavek Spojených států. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je všechno otázka dohody.

 

Členské země NATO se v roce 2014 zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta HDP. Zatím to však plní jen pět zemí, včetně Spojených států. Právě americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili a pro společnou obranu dělali více.

Stropnický má za to, že Česká republika má s ročním růstem výdajů na obranu o devět až deset procent nakročeno dobrým směrem. "Já jsem pevně přesvědčen, že jsme schopni splnit to, co jsme slíbili na začátku působení této vlády, to znamená 1,4 procenta v roce 2020. A to postupné navyšování do roku 2025 na ta dvě procenta je reálné a je reálné i v tom smyslu, že se ten rozpočet dá efektivně vstřebávat," poznamenal.

"Já si myslím, že je to všechno otázka dohody, jaké tempo je racionální," řekl ke zvyšování obraných rozpočtů ministr zahraničí Zaorálek. Nesmyslné by podle něj bylo, aby se Česko závazek snažilo splnit během několika málo let. "Kdybychom se rozhodli, že teď v krátké době naplníme ten závazek, tak si myslím, že by to byla pohroma," řekl.

Šéf české diplomacie také poznamenal, že k bezpečnosti je nutné přistupovat obšírněji. "Bylo tady na evropské straně opakovaně zdůrazňováno, že je třeba dělat vůči hrozbám celou řadu věcí, mluvilo se o rozvojové pomoci, mluvilo se o boji s klimatickými změnami," uvedl s tím, že debata o obou přístupech bude pokračovat.


Vše o NATO čtěte zde >>>


Stropnický tento přístup kritizoval. "Co se mi úplně nelíbilo, co tady taky občas zaznělo a přišlo mi to - teď to řeknu trochu ironicky - v tom nedobrém slova smyslu evropské, to bylo takové to ředění (problematiky)", podotkl ministr obrany. Dodal, že samozřejmě je potřeba také vytvářet pracovní příležitosti nebo podporovat vědu a výzkum, ale to je podle něj jiná debata.

Oba čeští ministři uvítali, že se dnes Spojené státy jasně přihlásily ke spojenectví s Evropou i v rámci NATO. Stropnický je přesvědčen, že slova amerických představitelů z posledních dnů přinesla určité zklidnění a ujištění, že vazba mezi Evropou a Spojenými státy je pevná a nadčasová.

I když to podle něj někdy působí, že se v Bílém domě "dějí věci", vystoupení amerického viceprezidenta Mikea Pence a ministra obrany Jamese Mattise vnímá jako věcná a kvalifikovaná.