EU možná neproplatí až stovky milionů korun na vzdělávání

NKÚ prověřil fungování systému a také 43 individuálních projektů za 145,8 milionu korun. Kontroloři našli zásadní nedostatky v několika oblastech. Ministerstvo školství třeba nepředložilo monitorovacímu výboru ke schválení všechna výběrová kritéria projektů. Podle MŠMT ale použití specifických hodnotících kritérií monitorovací výbor schválil už v roce 2007 a letos v září je pak opětovně odsouhlasil.

Při výběru projektů bylo podle kontroly klíčovým problémem vysoké riziko subjektivního hodnocení. O projektech totiž rozhodovalo mnoho členů výběrových komisí, kteří byli podjatí. „Měli vztah k projednávaným projektům. A i když při jejich projednávání opustili místnost, mohli celkový výsledek ovlivnit tím, že hlasovali i o konkurenčních projektech. Ministerstvo nevhodným složením komisí riskuje zpochybnění jejich nestrannosti,“ popsal úřad.

U čtyř projektů například výběrová komise zcela změnila hodnocení, nejdřív je nedoporučila k financování, na následném mimořádném zasedání jim ale dala zelenou. Obrat přitom nijak nevysvětlila. „U těchto čtyř projektů tak kontroloři konstatovali porušení rozpočtové kázně za 56 milionů korun,“ vyčíslil NKÚ.

Dílčí dotační program Počáteční vzdělávání má dle NKÚ velmi obecně nastavené cíle, takže není možné vyhodnotit efektivitu vynaložených peněz. Resort prý také špatně monitoruje jednotlivé oblasti, na které se operační program zaměřuje, a selhává při kontrole tendrů vypisovaných příjemci dotací.

„Zpráva NKÚ v mnoha případech pouze opakuje známá zjištění z auditu Evropské komise, který v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost proběhl v loňském roce. K těmto zjištěním již ministerstvo školství přijalo nápravná opatření a dlouhodobě je komunikuje s Evropskou komisí,“ sdělili úředníci MŠMT. Upozornili navíc, že NKÚ prověřoval projekty z let 2007 až 2010, kdy se program teprve rozjížděl.

Program Vzdělávání pro konkurenceschopnost má dlouhodobě problémy, ministr školství Petr Fiala už se nechal slyšet, že ČR z něj nejspíš nestihne vyčerpat čtyři až pět miliard korun. Na vině jsou prý nekvalitně připravené projekty a zpožďování. V polovině září vláda schválila návrh na z tohoto programu do OP Lidské zdroje a zaměstnanost.