Exmanažeři MUS po nepravomocném rozsudku zůstávají na svobodě | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Exmanažeři MUS po nepravomocném rozsudku zůstávají na svobodě

ČTK

Švýcarský soud dnes neposlal do vazby Petra Krause a Antonína Koláčka, které předtím spolu s dalšími třemi bývalými majiteli a manažery Mostecké uhelné společnosti nepravomocně odsoudil k nepodmíněnému vězení za podvody a praní špinavých peněz při privatizaci společnosti. Soud na několik hodin Krause a Koláčka zadržel a o jejich osudu rozhodoval do pozdních večerních hodin. Oba muži se dnešního vynesení verdiktu osobně zúčastnili, na rozdíl od Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly.

Soud při zvažování, zda Krause a Koláčka ihned poslat za mříže, prý vzal v úvahu skutečnost, že Česko i Švýcarsko jsou signatáři Evropské úmluvy o vydávání. Odsouzení navíc dali najevo, že se nemíní vyhýbat trestu. Ten je zatím nepravomocný a obhajoba se hodlá domáhat jeho změny v odvolacím řízení.

Oproti ostatním odsouzeným, kteří mají stálou adresu v zahraničí, se dobrovolně dostavili k vynesení rozsudku a tak dali jasně najevo, že se nemíní vyhýbat spravedlnosti, až bude rozsudek pravomocný, uvedl předseda tribunálu Jean-Luc Bacher. Připomněl také profesní a rodinné vazby obou odsouzených v České republice, kde mají trvalé bydliště.

Tříčlenný tribunál nicméně o případné vazbě rozhodoval skoro o dvě hodiny déle, než původně oznámil. Kraus i Koláček, kteří dosud na otázky novinářů odpovídali, se jim tentokrát ve večerních hodinách vyhnuli, když soudní budovu opustili vedlejším východem.

OBRAZEM: Kdo je kdo v kauze MUS

Prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová požadovala okamžité uvalení vazby na oba přítomné. Jejich obhájci označili takový požadavek za šokující a přehnaný. Argumentovali také tím, že by odvolací řízení mohlo skončit později, než je například Krausův nepodmíněný trest odnětí svobody 16 měsíců.

Kraus soudu řekl, že ho verdikt překvapil a že není na okamžitou vazbu připraven. Prosím jen o trochu času k uspořádání svých záležitostí, řekl.

Koláček prohlásil, že potřebuje vyřešit své zdravotní potíže; příští týden se má rozhodnout o operaci močového měchýře. Stejně tak prý potřebuje uspořádat záležitosti kolem své nadace a „za třetí tu jsou samozřejmě děti, rodina, přátelé“. Nabídl také soudu, že se bude zdržovat ve svém domě ve Švýcarsku a hlásit se i na policii. Soudce na tuto nabídku nereagoval a uvedl, že u obou odsouzených nepožaduje okamžitou vazbu.

Švýcaři odsoudili manažery v kauze MUS, Koláček půjde za mříže na 52 měsíců

Na spekulace o tom, že trojice bývalých manažerů MUS, která dnes do švýcarské Bellinzony nedorazila, by mohla být po vynesení verdiktu zatčena v Česku, reagovala mluvčí českého ministerstva spravedlnosti odmítavě.

„Protože na základě úmluvy o vydávání my české občany nevydáváme, tak v podstatě taková žádost tady u nás není odůvodnitelná,“ uvedla resortní mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

V rámci takzvané schengenské dohody o volném pohybu osob je možné v Evropě na základě evropského zatykače vydat člověka do jiného „schengenského státu“ bez ohledu na jeho občanství. Švýcarsko, stejně jako Česko, sice je součástí schengenského prostoru, ale evropský zatykač podle českých diplomatů využít zatím nemůže, neboť nedokončilo příslušnou ratifikační proceduru.

Privatizace MUS - víc než bohatá historie
Listopad 1993 Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
Květen 1998 Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.
Březen 1998 ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti.
Duben 1998 Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu, a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 98 skupovala švýcarská Investenergy S. A, která v ČR zastupovala skupinu Appian Group.
Červenec 1999 Zemanova vláda prodává za 650 miliónů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston.
Březen 2005 Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V.
Červen 2005 Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun.
Prosinec 2010 Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.
Říjen 2011 Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí.
Červen 2012 Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci.
Listopad 2012 Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti.
Květen 2013 Začal soud ve švýcarské Bellinzoně.
Červenec 2013 Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla.
10. října 2013 Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!