Švýcaři odsoudili manažery v kauze MUS, Koláček půjde za mříže na 52 měsíců

Nejdelší trest, 52 měsíců, soud přidělil Koláčkovi. Čmejla od soudu odchází se čtyřletým trestem, Divišovi soud vyměřil trest o dva měsíce kratší. Klimecký byl za opakované praní špinavých peněž odosuzen ke 37 měsícům vězení. Kraus a Koláček byli ihned zadrženi, ostatní odsouzení za sebe k soudu poslali jen své obhájce. Belgičan Jacques de Grotte postal pouze peněžitý trest.

Soud tak nakonec uložil o něco mírnější tresty, než požadovala prokuratura. Vrchní žalobkyně navrhovala všem obžalovaným vysoké pokuty a pět let vězení nepodmíněně. Výjimkou byl de Groote, u kterého navrhovala dva roky podmíněně. Odsouzení se mohou do 30 dní odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu.

Koláček před soudem řekl, že je verdiktem překvapen. Nepočítal jsem s tím, uvedl, když vysvětloval, proč chce odklad nástupu trestu. Prohlásil, že verdikt považuje za překvapivý a že si neuspořádal obchodní ani rodinné záležitosti. Zároveň upozornil, že ho čeká operace močového měchýře. Kraus prohlásil, že se nemíní vyhýbat pravomocnému trestu a že chce jen trochu času k vyřízení svých záležitostí.

Klíčovým mužem byl Koláček

Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher dnes po vynesení rozsudku řekl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 milionů korun. Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 milionů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).

OBRAZEM: Kdo je kdo v kauze MUS

Při určování trestů hrála podle Bachera roli míra podílu odsouzených na podvodech. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky. Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, sehrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce.

Důležitou roli měl podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.

Dnešní verdikt rovněž ukládá peněžité tresty s odkladem na dva roky: Klimeckému 10 250 švýcarských franků (212 tisíc korun), Koláčkovi 11 970 franků, Krausovi 8600 franků, Divišovi 63 750 franků, Čmejlovi 40 500 franků a de Grooteovi 75 900 švýcarských franků (1,6 milionu korun).

Miliardy pro Česko?

Švýcarské úřady zadržely obžalovaným na švýcarských účtech přes 600 milionů švýcarských franků (asi 12,5 miliardy korun). Prokuratura navrhla, aby z těchto peněz jako odškodné dostala nynější MUS 276 milionů švýcarských franků (5,7 miliardy korun) a český stát téměř 150 milionů franků (3,1 miliard korun). Zbytek by připadl Švýcarsku. Bacher oznámil, že o osudu asi 600 milionů švýcarských franků zadržených na účtech odsouzených ve Švýcarsku se rozhodne později. Podle Bachera soud toto rozhodnutí zveřejní zřejmě na přelomu listopadu a prosince.

Odsouzení manažeři naopak požadují úplné zproštění viny a uvolnění finančních prostředků zablokovaných na švýcarských účtech. Jedná se zhruba o 13,9 miliardy korun. Odsouzení se mohou odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tento soud se zabývá především tím, zda nižší soudy nejednaly v rozporu s federálními zákony, a nezkoumá meritum případu.

„Ministerstvo financí hodnotí pozitivně, že švýcarský soud vyhověl obžalobě, tím lépe, že nepodmíněně. Ještě významnější je, že i z trestného činu podvodu ke škodě státu, to jen dokládá naše tvrzení,“ komentoval rozsudek mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Šrámek. Ministerstvo se podle něj podrobněji k rozsudku vyjádří později.

Soudu se účastnil i švýcarský generální prokurátor Michael Lauber. Ten před zahájením procesu listu Le Temps řekl, že pokud by soud obžalované osvobodil, mohli by žádat odškodné „v milionech švýcarských franků“.

Pětice bývalých manažerů je stíhána za podvody nejen ve Švýcarsku, ale i v Česku. Ministerstvo financí, podle kterého vylákali akcie MUS od státu „za zjevně nepřiměřenou cenu“, v minulých dnech rozšířilo už dříve podané trestní oznámení, a doplnilo tak argumentaci týkající se škody, která státu vznikla.

Trumf proti socialistům a zemanovcům?

Podle Šrámka se nové skutečnosti o jednání bývalých manažerů firmy skrytých za švýcarskou schránkou Investenergy objevily v dokumentech vyplývajících z právní pomoci poskytnuté z ostrova Man. Z nich plyne, že obvinění firmu kontrolovali o rok dříve, než veřejně deklarovali, což ovlivnilo celý rozhodovací proces české vlády.

Státní zástupce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda, který má kauzu MUS v Česku na starosti, dnes ČTK řekl, že rozhodnutí švýcarského soudu berou na vědomí. „V tuto chvíli je to nepravomocné rozhodnutí, my budeme muset počkat na pravomocný rozsudek. Budeme si muset vyžádat písemné vyhotovení rozsudku švýcarského soudu. Budeme ho muset detailně vyhodnotit z toho pohledu, pro které trestné činy byli obvinění odsouzeni, jestli se shodují s těmi trestnými činy, pro které je vedeno trestní řízení u nás, a podle toho potom budeme postupovat,“ řekl Šereda.

Verdikt švýcarského soudu je podle něj zprávou i pro českou stranu. „Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor,“ poznamenal Šereda. Poukázal přitom na spolupráci mezi českými i švýcarskými justičními orgány, která byla podle něj oboustranně přínosná.

Rozsudek může ovlivnit i nadcházející předčasné volby - lehce se může stát trumfem soupeřů socialistů, a nakonec i zemanovců v předvolební kampani. Právě současný prezident, jehož vláda ČSSD má privatizaci MUS z roku 1999 „na triku“, celou transakci označil za výhodný obchod. „Rozhodujícím kritériem byla cena. Vládu k jejímu rozhodnutí vedlo to, že Appian Group nabídla cenu o 30 procent vyšší, než byla cena akcií na trhu,“ uvedl nedávno Zeman u výslechu na protikorupční polici.