Borec Gustav Frištenský zemřel před šedesáti lety
Ve vsi Kamhajek u Kolína stojí bizarní dřevěná socha. Kdo by v ní nepoznal legendárního siláka a nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského, dozví se to z pamětní desky na jeho rodném domě.
Z maličké obce o 24 staveních až na prkna, která znamenají svět. V případě Frištenského toto klišé jednoznačně platí. Za život vyhrál na deset tisíc zápasů, porážek bylo pramálo. Zářil v mnoha evropských metropolích stejně jako v Madison Square Garden v New Yorku. Kromě Afriky na všech kontinentech.
Nejpozoruhodnější na jeho kariéře je fakt, že titul mistra Evropy získal i ve svých padesáti letech a ještě v roce 1948, kdy mu bylo 69, porážel mnohem mladší soupeře. To se sportovní kariéře věnoval už padesát let. Za jeho sportovní aktivitou stála vlastně náhoda. Kvůli úrazu v mládí přerušil učení na kováře, díky vyučení na řezníka se dostal do Brna, kde v Sokole začal poprvé systematicky trénovat.
Frištenský se narodil v roce 1879, mistrem Čech se stal v roce 1900, mistrem Rakouska-Uherska v roce 1902, mistrem Evropy v Rotterdamu v roce 1903. Jelikož brněnský klub tehdy neměl finance na zaplacení závodníkových výdajů, musel si Frištenský na cestu do Nizozemska našetřit sám. Možná i to mu umožnilo přimět pořadatele, aby mu vítězství přiřkli jako Čechovi, nikoli reprezentantovi monarchie.
Mistr řeznický neměl trpělivost s učedníkem zápasícím po světě, Frištenský přišel o místo, a to ho přinutilo stát se profesionálem. Jako hrdina se pak neprojevoval jen na žíněnce, ale i za německé okupace. Podporoval odboj, pomáhal rodinám vězněných a popravených. Gestapo ho bez úspěchu půl roku věznilo a vyslýchalo.
Po válce se vrátil na svůj zdevastovaný statek v Lužicích u Šternberka. Ten mu však sebrali komunisté a udělali z něj státní statek. Jeho bratra Františka dokonce odsoudili jako kulaka. Frištenský zůstal bez prostředků, aby měl co jíst, rozprodával medaile. Rok před smrtí se ironicky dočkal té poslední, obdržel titul „Zasloužilý mistr sportu“. Slavný silák a vlastenec zemřel před šedesáti lety 6. dubna 1957.
