Finanční ústava donutí šetřit i obce a města
„Z analýzy, kterou ministerstvo financí provedlo, vyplývá, že zásadu rozpočtového hospodaření by k 31. prosinci 2011 nedodrželo 422 obcí, tedy 6,8 procenta všech obcí,“ říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Zadlužování krajů, které je v současnosti daleko větším problémem a v řadě případů dramaticky roste, finanční ústava paradoxně nepostihne.
Ve velkých dluzích jsou kromě malých obcí, kterým často úvěr na infrastrukturu přerostl přes hlavu, i mnohá bohatá města. Finanční ústava by se v případě nynější platnosti dotkla 32 měst, z toho dokonce tří statutárních. Která to jsou, nechce ministerstvo říct, ale podle propočtů deníku E15 jde o Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem.
Nejtvrději by dluhová brzda dopadla zřejmě na Liberec. Ten dlužil na konci minulého roku 2,8 miliardy korun. Jeho průměrný příjem za poslední čtyři roky byl však jen 2,3 miliardy. K předepsané hranici 60 procent, tedy zhruba 1,4 miliardy, má tedy hodně daleko. Kdyby fiskální ústava platila už dnes, Liberec by musel každý rok snižovat svůj dluh o pět procent z rozdílu dluhu a limitu, tedy přibližně o 70 milionů. To by bylo pro město velmi bolestivé. Minulé roky hospodařilo se schodky, teprve poslední rok vykazuje mírný přebytek.
Fiskální ústava by tak fakticky zle vytrestala města, která měla při investování v minulosti velké oči. A je jedno, zda jde o mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, masivní obnovu infrastruktury v Olomouci či stavební boom v Ústí nad Labem. Hříšníci by však s tvrdým šetřením nakonec nejspíš souhlasili. Podle návrhu zákona by totiž v opačném případě mohl stát od roku 2018 zadržet dlužníkům část z výnosu daní.
Ne všech zmíněných 422 obcí má však tak vážné problémy jako Liberec. Mírně nadprůměrné zadlužení mezi 60 až 70 procenty se týká 115 obcí. Naopak více než stoprocentní zadlužení k průměrným příjmům se týká 154 obcí.
Nečas: Neumím si představit, že finanční ústavu nepřijmeme ještě letos
David Klimeš: Finanční ústava kulhá na jednu nohu
Ministerstvo seznamy zadlužených obcí nezveřejňuje, prstem ukazuje pouze na ty, kdo jsou v platební neschopnosti. Podle několik týdnů staré zprávy ministerstva jsou nyní takovými hříšníky obce Bublava, Prameny a Turovice. Většina obcí v ČR však hospodaří příkladně. „Bez dluhových závazků je asi 57 procent
obcí,“ sděluje Jakob z ministerstva. Se započtením těch s mírným dluhem do 30 procent je to pak více než čtyři pětiny všech obcí. Z velkých bohatých měst však bez dluhu nedokáže hospodařit skoro nikdo. Mezi statutárními městy jsou bez dluhů jediné Teplice, které v minulosti hospodařily s rezervou na horší časy, a tak bez problémů umořují při propadu příjmů nynější schodky městských rozpočtů.
