V praxi by systém fungoval tak, že data o léčení pacienta by byla pro lékaře dostupná na internetu, aby si je nemuseli vyhledávat v „papírových“ chorobopisech. Prvním krokem proto musí být stanovení standardu, podle něhož by byla vytvořena zpráva z hospitalizace pacienta. „Pokud by to lékař potřeboval, vyžádal by si od nemocnice podrobnější údaje. Systém by zpočátku fungoval pouze u nemocnic, ne u samostatných ambulancí,“ dodal ministr.
Zatím ale není nic definitivní. Do konce prázdnin chce Hegerův úřad připravit soutěž, od níž si slibuje návrh na konkrétní podobu systému. Jednou z hlavních podmínek pro jeho spuštění je otázka vstupních práv, tedy to, jakým způsobem by pacient dávali lékaři svolení, aby mohl nahlížet do dat o jeho zdravotním stavu.
„Situaci sledujeme s ohledem na plnění zákona,“ konstatovala mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková. Podle ní by vzhledem k zastavení projektu IZIP, na němž se před týdnem dohodl Heger s premiérem Petrem Nečasem (ODS) mělo nejprve dojít ke „standardnímu ukončení zpracování osobních údajů a jejich likvidaci“.
V souvislosti s IZIP ministr zvažuje podání trestního oznámení, aby policie prověřila možné úniky peněz. Podle Platformy zdravotních pojištěnců to ale nestačí. Pokud VZP utratila dvě miliardy bez výběrového řízení, mělo by ministerstvo uvalit na VZP nucenou zprávu, poznamenal právník sdružení Ondřej Dostál. „Pojišťovna si elektronizaci dat měla zajistit sama, nikoli přes externí firmy,“ dodal. Opoziční ČSSD chce kvůli IZIP parlamentní vyšetřovací komisi.
