Ministra, který se jednání účastnil, rozsudek nepřekvapil. „Jsem velmi rád, že zvítězilo právo a zvůle není možná,“ řekl novinářům. Zatím nechce spekulovat o tom, zda by se například vzdal funkce ministra kultury a vrátil se do vedení ÚSTR. „Počkejme, až věc bude pravomocná, a pak se budeme zabývat těmi otázkami, které budou aktuální,“ dodal. Již dříve ale uvedl že věc považuje především za morální záležitost. Pokud se však rozsudek stane pravomocným, ústav by se dostal do stejné pozice jako nedávno Policie ČR - také by měl dva šéfy.
Novinářka Petruška Šustrová, která vedla Radu ÚSTR v době Hermanova odvolání, za tímto krokem stojí a nic protiprávního v něm nevidí.“Já dost dobře nechápu, jak může být to rozhodnutí neprávní,“ řekla České televizi. Zákon o ÚSTR totiž podle ní dává radě právo jmenovat a odvolávat ředitele bez stanovení nějakých podmínek nebo procedur.
Herman označil v žalobě své odvolání z funkce ředitele za neplatné mimo jiné kvůli tomu, že při něm prý byl porušen zákoník práce. Výpověď podle něj nebyla projednána s odbory a ani mu nikdo nenabídl jiné místo. Rada ústavu odvolala Hermana z funkce loni v dubnu kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Týkalo se to údajně řady nedostatků, posledním důvodem údajně byla jeho pracovní cesta do USA, která prý neměla žádný přínos.
Ministr je přesvědčen o tom, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici. Původce puče nechtěl jmenovat, ale údajně si to s nimi „vyříkal“. Šustrová ale politické ovlivňování popřela.
Řadu kritiků má i nový ředitel
Odvolání Hermana před rokem spustilo slovní přestřelku mezi tehdy vládnoucí ODS a levicí. Občanští demokraté označili tento krok za důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě tehdy opoziční strany to odmítly. Kvůli Hermanovu sesazení rezignovala celá vědecká rada ústavu. Hermana pak nahradila přechodná šéfka Pavla Foglová. Novým ředitelem se v polovině dubna stal Zdeněk Hazdra.
Ústav má za úkol nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu. Jeho činnost provázejí již od jeho založení v roce 2007 spory politiků i zaměstnanců a někteří odborníci zpochybňují zaměření ústavu.
Také volba Hazdry vzbudila ostré reakce. Například podle místopředsedy Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslava Vodrážky šestičlenná rada zvolila tu nejhorší variantu. Zhruba polovina zaměstnanců už loni údajně upozorňovala, že Hazdra není na post šéfa přijatelný. Hazdra po svém zvolení řekl, že nedovolí, aby ústav dál ovlivňovali politici. Chce se zaměřit na badatelskou práci. Podle Vodrážky ale hrozí, že kromě Hermanova soudu mohou pokračovat i další spory.
