Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo navrhovanou novelu zákoníku práce, která může od ledna zpřísnit dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Posouvá je na podobnou úroveň jako pracovní poměry, dohodáři tak nově budou mít například nárok na dovolenou nebo příplatky za víkendy. Změní se také podmínky home office. Jeho dosavadní neformální fungování se zkomplikuje. K využívání práce z domova budou zaměstnanci muset mít písemnou dohodu. Pro zaměstnavatele změny znamenají větší administrativní i finanční zátěž.
Novela momentálně prochází připomínkovým řízením, poté o ní ještě musí jednat vláda. Jednou z hlavních změn je povinnost zaměstnavatele rozvrhnout dohodáři pracovní dobu, určit její začátek a konec a seznámit ho s tímto rozvrhem nebo jeho změnou nejméně týden předem.
V současné době nic takového zavedeného není, smlouvy díky tomu byly značně flexibilní. To, jak moc velkou změnu bude povinnost rozvrhu znamenat pro vztah zaměstnance a zaměstnavatele, závisí podle Petry Schneiderové, advokátky z kanceláře Deloitte Legal, především na druhu vykonávané práce a současném rozvrhu. Zaměstnavatelům dohodářů pracujících v pravidelných dnech a časech to přinese zejména vyšší administrativní zátěž a nutnost přenastavení některých procesů.
Větší problém budou mít firmy využívající dohody pro nárazové, nepravidelné práce a na práci, kterou zaměstnanci provádějí samostatně v libovolně zvolené době. „V takových případech by připadala do úvahy flexibilní pracovní doba nebo dohoda o tom, že zaměstnanec pracující na dálku (dle současné legislativy mimo pracoviště zaměstnavatele) si pracovní dobu rozvrhuje sám,“ říká advokátka.
Příplatek za neděli i za ztížené pracovní prostředí i pro dohodáře
Pro dohodáře přináší novela zákoníku práce i mnoho příznivých změn. Zaměstnavatelé totiž budou nově dodržovat v případě dohod podobná pravidla jako u pracovních poměrů. Zaměstnancům na dohodě musí garantovat poskytnutí odpočinku, příplatku nebo náhradního volna, případně také náhradu odměny z dohody za práci během svátku, příplatek za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích.
Zaměstnanci, kteří na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti pracují v jednom roce nepřetržitě alespoň 28 kalendářních dnů a zároveň odpracují alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, mají nově právo na dovolenou. I kvůli stanovení její délky novela počítá s povinným rozvržením pracovní doby, na jejímž základě bude zaměstnanec čerpat volno.
Zaměstnanec nově může po určité odpracované době požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Větší šance na získání zaměstnání tím však pravděpodobně nezíská, protože mu zaměstnavatel vyhovět nemusí. „Šlo by pouze o zformalizování procesu, které může mít spíše určitý psychologický efekt. Zaměstnanec na sebe například upozorní jako na možného kandidáta na určitou pozici a projeví zájem stát se stabilním zaměstnancem. Zaměstnavatel se s touto žádostí bude muset vypořádat a své rozhodnutí odůvodnit,“ vysvětluje Schneiderová.
Jak se připravit na pohovor?
V důvodové zprávě MPSV přiznává, že některá pravidla týkající se dohod o pracích kladou na firmy větší administrativní i finanční zátěž. Ministerstvo ale uvádí, že nové podmínky zlepší postavení pro specifické skupiny obyvatel, které tento typ smluv často využívají. Osoby se zdravotním postižením, osoby sociálně slabé a matky s dětmi tak získají větší právní jistotu.
Home office svázaný písemnou dohodou
Mezi další změny, které novela přináší, patří pravidla home office. Zaměstnavatelé musí umožnit práci z domova zaměstnancům pečujícím o děti nebo další blízké osoby a těhotným zaměstnankyním, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. V případě, že této žádosti nevyhoví, musí pracovníkovi zamítnutí písemně odůvodnit. Stejná pravidla budou platit také pro žádosti o kratší pracovní dobu.
Při práci na dálku také musí zaměstnanci mít písemnou dohodu, která bude obsahovat mimo jiné místo výkonu práce, způsob komunikace a způsob přidělování práce a její kontroly, způsob náhrady nákladů a způsob zajištění bezpečnosti práce.
Dohoda o home office tak teoreticky znemožní práci odkudkoliv. „Zejména s ohledem na odpovědnost zaměstnavatele za bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bude v zájmu zaměstnavatelů, aby zaměstnanec pracoval z jednoho konkrétního místa,“ vysvětluje Iva Bilinská, advokátka Deloitte Legal.
Otázky vyvolává také způsob, jakým by měl zaměstnavatel zajistit bezpečnost práce a její kontrolu. „Přesně v tomhle bodu bych čekala opačnou změnu, tedy omezit odpovědnost zaměstnavatele za bezpečnost na minimum, když zaměstnanci pracují na home office. Alespoň v případě zaměstnanců ‚u počítače‘,“ vysvětluje Bilinská, podle ní se jedná o zpřesnění k horšímu. Vznikne tím více sporů mezi firmami a jejich zaměstnanci. „V kontextu všech změn, které novela přináší, přestane home office fungovat tak, jak dosud, dovolím si říct celkem dobře,“ říká advokátka.
K zavedení řady změn v zákoníku práce muselo MPSV přistoupit z důvodu nutného zavedení evropských směrnic z roku 2019 – o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (WLB) a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC). Zavedené měly být již letos v srpnu.
Novela reaguje také na změny ve využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. „Situace se postupem doby změnila tak, že velké množství zaměstnavatelů využívá stále více tyto flexibilní formy práce a v důsledku toho zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, nemají standardní úplnou sociální ochranu,“ stojí v důvodové zprávě.
