Příplatek za home office je zbytečný. Práce z domova šetří lidem čas i peníze, tvrdí firmy

Příplatek za home office je zbytečný. Práce z domova šetří lidem čas i peníze, tvrdí firmy

Příplatek za home office je zbytečný. Práce z domova šetří lidem čas i peníze, tvrdí firmy Zdroj: profimedia.cz

Příplatek za home office je zbytečný. Práce z domova šetří lidem čas i peníze, tvrdí firmy
2
Fotogalerie

Chystaná novela zákoníku práce má zaměstnavatelům uložit povinnost hradit zaměstnancům pracujícím z domova náklady na energie, teplo či vodu, což by se v době energetické krize mnoha pracovníkům hodilo. Novela, která by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měla platit od počátku příštího roku, počítá s hodinovým paušálem 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Část firem však přichází s kritikou návrhu. Home office je podle nich benefitem sám o sobě, a protože zaměstnancům šetří čas a náklady na dopravu, není další příspěvek třeba.

Nizozemský národní institut pro rozpočtové informace (NIBUD) loni spočítal, že náklady na práci z domova činí v průměru 1,99 eura, zhruba padesát korun na den. Do částky započítal položky, jako jsou náklady na spotřebu energií, amortizaci pracovního stolu či kancelářské židle, ale i spotřebovaný toaletní papír a kávu.

Pracuje-li zaměstnanec z domova na plný úvazek, vychází to podle Institutu na 1050 korun měsíčně čili 12 600 korun ročně. Vzhledem k současnému růstu cen energií by dnes toto číslo mohlo být o něco vyšší.

Český návrh počítá s mnohem skromnější částkou. V případě oblíbeného hybridního modelu práce „tři ku dvěma“, kdy zaměstnanec pracuje dva dny z domova, by měsíční paušál odpovídal zhruba 180 korunám, v případě plného úvazku by se paušální částka blížila pětistovce a ročně se pohybovala kolem 5700 korun.

Nájem za kanceláře se platí dál

Už v době pandemie, kdy práce z domova byla často nevyhnutelná, dostávalo příspěvek na náklady minimum pracovníků. Jednorázový příspěvek obdrželo podle agentury Grafton k loňskému dubnu jen osm procent českých zaměstnanců, zatímco jen devět procent zaměstnanců začalo dostávat pravidelnou měsíční platbu, která většinou nepřekračovala 500 korun.

Mezi společnostmi, které příspěvek zaměstnancům poskytly, jsou hlavně korporace a velké firmy. Například nadnárodní společnost HP podpořila zaměstnance jak formou jednorázového příspěvku, tak pravidelnou náhradou nákladů na energie.

„Příspěvek byl určen na nákup technického vybavení nebo nábytku. Máme také pravidelný měsíční příspěvek na běžné výdaje spojené s prací z domova našich zaměstnanců,“ sdělil deníku E15 už loni mluvčí české a slovenské pobočky HP Marek Sojak.

Česká zbrojovka začala zaměstnancům přispívat na náklady paušální částkou 35 korun denně od února minulého roku. „Respektujeme, že zaměstnanec na home office má náklady na energie. Pokud pracuje z domu a nepřijde do zaměstnání, šetří nám elektrickou energii, vodu či pracovní místo, které může sdílet jiný zaměstnanec,“ konstatuje mluvčí firmy Eva Svobodová.

S tím ovšem nesouhlasí marketingový ředitel internetového obchodu s čočkami Tomáš Bártek. „Firma nezruší kanceláře kvůli home office části zaměstnanců, protože je stále hodně těch, kteří do kanceláře chodit chtějí. To znamená, že stále bude platit nájem za kanceláře a také energie na vytápění či klimatizaci, což jsou hlavní nákladové položky. Tím pádem zmíněný příspěvek bude nákladem navíc,“ vysvětluje.

Zbytná regulace

Odpůrci zavedení povinných příspěvků na náklady práce z domova poukazují na výhody, které práce z domova poskytuje. „Vzhledem k tomu, že pro běžný prezenční výkon práce neproplácíme zaměstnanci náklady na cestu do a ze zaměstnání, neproplácíme mu ani náklady na energie v režimu home office. Zaměstnanec uspoří náklady a čas na cestu, což s rezervou pokryje náklady na spotřebu energie v domácnosti v souvislosti s výkonem práce,“ vysvětluje jednatel a personální ředitel průmyslové firmy Axima Tomáš Kožnárek.

Stejný postoj zastává Bártek. „Zaměstnanec hodně ušetří za dojíždění, a to jak časově, tak finančně. Rozhodně více než jaké má náklady navíc při práci z domova. Takže většina lidí, kteří musejí dojíždět více než půl hodiny, vnímá home office jako opravdu velký benefit, který nechce ztratit,“ argumentuje.

„Je třeba si uvědomit, že zaměstnanec tím, že pracuje z domu, šetří čas a peníze na cestě do a z práce. Celkově je práce na home office určitá forma benefitu,“ soudí také Matyáš Vitík, mluvčí České pošty, u které během pandemie pracovaly z domova přes dva tisíce lidí. Dodává, že pokud bude tato povinnost zakotvena v legislativě, bude se jí státní podnik samozřejmě řídit. V srpnu pracovalo z domova 540 zaměstnanců pošty.

Vnímání možnosti práce z domova jako významného benefitu bez nutnosti hrazení nákladů na provoz domácí kanceláře potvrzuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát: „V praxi vidíme, že možnost home office lidé vnímají jako benefit, tedy jako možnost flexibility a lepšího skloubení pracovního a osobního života. Většina lidí tedy od zaměstnavatelů ani finanční podíl na provozu domácí kanceláře neočekává. Domnívám se, že tato nepotřebná regulace omezí možnosti práce z domova pro zaměstnance, protože firmám přidá zbytečnou administrativu.“

Personalistka náborové agentury Sources Zuzana Matýsková je vůči návrhu skeptická. „Stane se jediné – zaměstnavatel řekne, že home office je volba zaměstnance a nic mu nebrání chodit do kanceláře. Takže pokud chce byt doma, jsou to jeho náklady,“ vysvětluje.

Někdo dostane, někdo ne

Novela sklízí kritiku i v řadě dalších ohledů. Návrh podle Bártka diskriminuje zaměstnance, kteří nemají nárok na home office. „Jsou to ti, jejichž práce je vázána na pracoviště, například zaměstnanci skladu nebo optici, kteří na žádné kompenzace nebudou mít nárok. Někteří lidé to mohou vnímat tak, že někomu se něco přihodí k platu a já nedostanu nic, protože musím být na pracovišti,“ vysvětluje.

Personální manažerka společnosti Amazon Zuzana Slatkovská poukazuje na další problematické aspekty práce z domova, které je potřeba právně ošetřit. „Zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům bezpečné pracovní prostředí, přičemž jsou velmi důležitá ergonomická rizika. Pokud bych šla do extrémů, kdo ponese odpovědnost za dlouhodobé poškození zdraví a na čí straně bude důkazní břemeno? Investování do zařízení vhodného pracovního prostředí je prevencí,“ upřesňuje.

Na to navazuje manažerka Graftonu Iveta Kutmanová, podle níž návrh řeší jen malý úsek mnohem širšího problému. „Pokud se neupraví všechny aspekty home office, tedy bezpečnost práce, změna místa výkonu práce, například ze zahraničí, pak je to jen výstřel do tmy, který situaci spíše zhorši,“ konstatuje.

Jak napsat životopis?

Video placeholde
• Videohub