Zda známý textař a skladatel vyzve současnou hlavu státu, není zatím jasné. Miloš Zeman se k možnému pokusu o druhé funkčníobdobí vyjádří až napřesrok v březnu.
Textař a skladatel Michal Horáček ve čtvrtek na tiskové konferenci definitivně řekne, zda se bude v příštích volbách na začátku roku 2018 ucházet o funkci prezidenta. Kandidaturu už oznámili podnikatel Igor Sládek či lékař a občanský aktivista Marek Hilšer.
Horáček se podle svého vyjádření pro E15.cz rozhodl už v polovině října, ještě však nezačal se sháněním podpisů. „Rozhodnutý jsem, pravidla ale dosud neznám. Takže je nutné vyčkat a seznámit se s nimi,“ řekl v narážce na skutečnost, že se zřejmě bude měnit zákon. Ke kandidatuře je podle nyní platných norem potřeba 50 tisíc podpisů občanů. Ty museli předložit kandidáti v první přímé volbě hlavy státu, která se uskutečnila v roce 2013.
Své stanovisko sdělí Horáček novinářům zítra v 10:10. Prý v tom není žádná symbolika. "Je to jen čas, který si každý dobře zapamatuje," řekl jeho mluvčí Jiří Táborský.
Zda Horáček případně vyzve současnou hlavu státu, není zatím jasné. Miloš Zeman se chce totiž ke svému možnému pokusu o druhé funkční období na Pražském hradě vyjádřit až příští rok v březnu.
V souvislosti s druhou přímou volbou prezidenta se jako o možných kandidátech spekuluje také o europoslanci za TOP 09 Jiřím Pospíšilovi nebo o diplomatovi Petru Kolářovi, kteří jsou na seznamu iniciativy Kroměřížská výzva. Jako možný kandidát byl v médiích zmiňován i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Po nedávném projevu v Rudolfinu k nedožitým 80. narozeninám někdejšího prezidenta Václava Havla se začalo mluvit také o kandidatuře Petra Pitharta. Bývalý předseda vlády a Senátu se o prezidentský úřad neúspěšně ucházel v roce 2003, kdy Parlament vybíral Havlova nástupce. Pithart nejprve připustil, že kandidaturu zváží, později to však přehodnotil, protože by neměl dost fyzických sil, aby zvládl kampaň.
Dlouholetý vrcholový politik ČSSD Zdeněk Škromach po říjnovém neúspěchu v druhém kole senátních voleb v Hodoníně nevyloučil, že by se o funkci prezidenta mohl ucházet. Ovšem ne v nejbližších volbách, kdy by mohl o setrvání ve funkci usilovat jemu blízký Zeman. Ze stejného důvodu už v březnu vylučoval kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Zeman zatím pouze prohlásil, že v případě opětovné kandidatury nepovede kampaň, protože voliči by měli rozhodnout na základě výsledků jeho pětileté práce.
Politické strany se místo prezidentských voleb nyní soustředí hlavně na volby do Poslanecké sněmovny, které jsou na programu příští rok na podzim, přesto se objevují jména jejich možných kandidátů. ČSSD má v plánu vybrat ho v referendu.
O možném vypsání vnitrostranického referenda mluvil před dvěma týdny i předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Zopakoval, že za dobrého kandidáta by považoval ministra obrany Martina Stropnického, který ale podle něj zatím neřekl, zda by se o prezidentskou funkci chtěl ucházet. Eurokomisařka Věra Jourová nabídku kandidovat na prezidentku odmítla.
V souvislosti s volbou hlavy státu se také občas mluví o lidech, kteří přes veřejnou podporu sami kandidovat nechtějí. Mezi ně patří například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, kterého by si jako svého nástupce představoval Miloš Zeman. Na sociálních sítích také vznikla iniciativa na podporu generála Petra Pavla, jehož mandát na postu šéfa Vojenského výboru NATO končí ale až v září 2018. Podle médií nakonec kandidovat nechce ani katolický kněz a teolog Tomáš Halík.
