Vládní usnesení z počátku 90. let by podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) Jana Sábela měla zrušit ještě Rusnokova vláda v demisi. „V každém případě by to měla být tato vláda, tato vláda není politická, měla by rozhodnout systematicky o tom, co republika potřebuje. A hnědé uhlí republika zcela jistě potřebuje,“ řekl Sábel.
Odboráři tvrdí, že zachování limitů by připravilo o práci osm tisíc lidí. Nezaměstnanost na Mostecku se v současné době pohybuje kolem 14 procent. „Mělo by to za následek další zvýšení nezaměstnanosti a na ni navázených negativních jevů jako jsou trestná činnost, sociální nepokoje a růst extremistických nálad,“ doplnil Sábel.
Proti snahám prolomit těžební limity před budovou krajského úřadu v Ústí nad Labem demonstrovalo asi sto lidí. Akci svolali zástupci Strany zelených a Pirátské strany.
Rusnok minulý týden na Mostecku řekl, že jeho vláda se bude limity těžby zabývat. Vládní usnesení, které chrání obce před rozšířením těžby, považuje za překonané a "vyčpělé", obce podle něj dostatečně chrání horní zákon. „Samotné limity, usnesení vlády, jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. My se celou situací budeme zabývat včetně limitů,“ řekl v Mostě Rusnok.
Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) Rusnokova slova přivítal. Podpora prolomení limitů je i součástí koaliční smlouvy mezi KSČM a ČSSD, které v Ústeckém kraji společně vládnou. „Jsme pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí, ale je všude stanoveno, že za podmínek, že se těžaři musí s obcemi vyrovnat a v tu chvíli s tím obec musí souhlasit, nebude to žádné vyvlastňování,“ řekl Bubeníček.
Sobotka: Rusnokova vláda rozhodovat nemůže
Šéf ČSSD a zřejmě budoucí premiér Sobotka ovšem míní, že tak vážné a strategické rozhodnutí by neměla dělat vláda, kterou nikdo nevolil a která nemá důvěru. Věc, o níž prý zatím vyjednávací týmy možných koaličních partnerů nediskutovaly, by měl posoudit až příští kabinet v souvislosti se surovinovou politikou a energetickou koncepcí Česka.
„V sociální demokracii se na toto téma ještě diskutuje, přirozeně naše krajská organizace v Ústeckém kraji podporuje prolomení limitů,“ řekl Sobotka. V některých regionech panuje ale odlišný názor, dodal. On sám se chce rozhodovat i podle toho, jestli příští vláda bude mít ambici rozšířit Temelín. „Pokud by z nějakého důvodu k tomu rozšíření v Temelíně nedošlo, tak nepochybně potřeba další těžby uhlí bude ještě naléhavější, než je dnes,“ uvedl.
| Zhruba 900 milionů tun uhlí za těžebními limity těžaře stále láká |
|---|
| Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. |
| Podle údajů z loňské publikace České geologické služby skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století. Autoři knihy přitom vycházeli z odhadu, že za hranicemi limitů je kolem 900 milionů tun vytěžitelného uhlí. |
O prolomení limitů usilují především těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl v dubnu řekl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na tři tisíce lidí, dalších pět tisíc pracovních míst by bylo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.
Odpůrci prolomení limitů jsou i zástupci Horního Jiřetína a Litvínova, tedy obcí, kterých by se těžba bezprostředně dotkla. Podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta (SZ) by prolomení limitů znamenalo zhoršení životních podmínek v Ústeckém kraji, zhoršení životního prostředí a nulový rozvoj pro dotčené obce. Starosta Litvínova Milan Šťovíček (nez.) se obává také odlivu mladých vzdělaných lidí a poklesu cen nemovitostí.
