Časté kompromisy vůči hnutí ANO, nerozhodnost a nízká obliba u veřejnosti. Tyto výhrady musel šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček poslouchat téměř denně. Nová kapitola v jeho politickém životopisu se začala psát počátkem března, kdy se v Česku objevili první nakažení koronavirem. Z Hamáčka, s nímž bude určitě nějakou dobu neodmyslitelně spojený červený svetr, se stala "hvězda".
Nyní po dvou týdnech dohadů přesvědčil premiéra Andreje Babiše, aby v čele Ústředního krizového štábu vystřídal náměstka ministra zdravotnictví, nepolitika Romana Prymulu.
I když byl Hamáček zpočátku kritizován za návrh vyhlásit nouzový stav, ukázalo se, že pro bleskové zajištění chybějících roušek a respirátorů lepší řešení zákony nenabídly a zatím stále nenabízejí. „Chtěl jsem zemi připravit, aby v rámci nouzového stavu bylo možné nakoupit ochranné prostředky, aby už tehdy bylo možné omezovat veřejné akce,“ říká s tím, že Babiše minimálně třikrát přesvědčoval, aby začal fungovat také ústřední štáb.
Hamáček marketingově trumfnul PR sekci hnutí ANO nejen „krizovým“ svetrem a tím, že v krátké době sehnal v Číně desítky milionů ochraných prostředků, ale i srozumitelným a klidným vystupování. Babiš se rázem ocitnul na vedlejší koleji. Přispěla k tomu i jeho často neurčité komentáře a odpovědi na dotazy novinářů a celkově vystoupení na tiskových konferencích.
„Řekl jsem, že pokud někdo mění statut Ústředního krizového štábu, a škrtá z toho ministra vnitra, tak to může být chápáno jako nedůvěra vůči němu a vedení rezortu. Za standardních podmínek by ministr na vládní křeslo rezignoval. Nicméně v situaci, která nastala a při vědomí, že vnitro řídí předseda koaliční strany, by to znamenalo pád vlády. A to by asi nebylo ideální řešení,“ popisuje Hamáček roztržku v rozhovoru pro server E15.cz.
Ministři za sociální demokracii se hlasování zdrželi, instalace Prymuly do čela ústředního štábu prošla hlasy členů Babišova kabinetu za ANO.
Navzdory tomu, že premiér dal v polovině března přednost Prymulovi, Hamáček vede už od začátku měsíce krizový štáb na ministerstvu vnitra. Mimo jiné se například pravidelně schází s hejtmany. „Zasedáme každý den od devíti hodin ráno,“ potvrzuje.
Hamáček připomíná, že vnitro je ministerstvo pro krizové řízení. „V situaci, kdy krize nastala, tyto mechanizmy zafungovaly. Velmi rychle jsme nastavili systémy objednávek, plateb a distribuce. Ten poslední by se neobešel bez policie a hasičů. Ministerstvo dělá to, k čemu je předurčeno a co jeho pracovníci celou dobu trénovali, tedy krizové řízení,“ dodává.
Jedenačtyřicetiletému rodákovi z Mladé Boleslavi nelze vytýkat politickou nezkušenost. Svoji kariéru spojil už v mládí s ČSSD. Byl členem Mladých sociálních demokratů a v letech 2002 až 2006 působil jako jejich předseda. V letech 2006 až 2008 zastával post viceprezidenta Světové organizace socialistické mládeže.
Od roku 2006 je Hamáček poslancem. Právě v dolní komoře parlamentu zastával řadu funkcí, včetně postu šéfa zahraničního výboru. Vrcholu dosáhl v letech 2013 až 2017, kdy Poslanecké sněmovně předsedal.
Zaměřením Hamáček inklinoval vždy k zahraniční politice a otázkám bezpečnosti. Po vstupu do ČSSD se postupně vypracoval na šéfa zahraničního oddělení strany a později na poradce předsedy vlády. Zkušenosti má také s řízením ministerstva zahraničí, jehož řízením byl na čas pověřen.
