Kalousek přestává škrtat. Ministerstvo financí podpoří růst hospodářství

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ministerstvo financí dočasně omezí masivní rozpočtové škrty a pomocí státního rozpočtu podpoří ekonomický růst. Deficit veřejných financí by měl letos klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu z loňských 4,4 procenta a v dalších letech by měl stagnovat.

České hospodářství čeká investiční impulz. Doba škrtů má končit. Ministerstvo počítá s tím, že Evropská komise příští rok ukončí s Českem řízení o nadměrném schodku. Ten by měl být pod třemi procenty. „Po splnění tohoto cíle již nebude docházet k dalšímu prohlubování rozpočtového úsilí. Nástrojů fiskální politiky bude naopak, i když v omezené míře, využito pro stimulaci domácí ekonomiky, která by měla v letech výhledu zaznamenat postupné oživení,“ uvádí Fiskální výhled ministerstva financí.

Ministr Kalousek tak v dalších letech nepočítá s dalším snižováním deficitu. Pro rok 2014 naplánovalo deficit 2,9 procenta a v dalších dvou letech 2,8 procenta HDP. V listopadu počítalo s deficitem pro roky 2014 a 2015 na 2,7 procenta a 2,4 procenta HDP. „Dlouhodobě udržitelné snížení vládních deficitů pod hraniční úroveň tří procent HDP, kterým je ukončení postupu při nadměrném schodku podmíněno, představuje ovšem i nadále stěžejní cíl vlády,“ upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Záleží na účelnosti investic

„Fiskální výhled potvrzuje nedávné výroky politických špiček, že by fiskální politika počínaje letošním rokem měla přestat být brzdou ekonomiky. Mírné zvýšení výdajů státu v letošním roce je vítané potažmo k vleklé recesi v české ekonomice. Otázkou ovšem je, zda se vládě podaří utratit prostředky efektivně, kupříkladu zda jsou v dostatečné míře připraveny vhodné investiční projekty,“ zhodnotil materiál ministerstva financí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci odhaduje letos deficit veřejných financí na 2,4 procenta HDP a v roce 2014 2,2 procenta HDP. Celkový vládní dluh by měl letos podle Fiskálního výhledu stoupnout na 48,5 procenta HDP z loňských 45,8 procenta. Do roku 2016 by měl vzrůst až na 51,9 procenta HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.

Důvodem loňského vysokého deficitu veřejných financí bylo jednorázové zaúčtování církevních restitucí a úpravy v čerpání fondů EU. Bez těchto vlivů byl loni deficit veřejných financí 2,5 procenta HDP. Deficit veřejných financí EU loni činil čtyři procenta HDP.