Důsledek pro vývoj ekonomiky by se dal přirovnat k prudkému šlápnutí na brzdu. Varování je sice určeno především hrstce poslanců ODS, která nechce podpořit vládní konsolidační balíček, rozkol však může způsobit i v už tak rozhozené koalici.
Proti škrtům nejostřeji vystupuje ministerstvo školství, které by přišlo o 0,5 miliardy korun. To by se projevilo na platech učitelů. Za šéfem rezortu Petrem Fialou stojí i vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Protestuje i ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM). Tvrdí, že kdyby se musel vzdát pěti miliard na dopravní infrastrukturu, znamenalo by to vzdát se třiceti miliard z evropských fondů. „Bylo to pouze první kolo diskuze, a ano – atmosféra byla nervózní. Tak je to ale vždy, kdy se jedná o výdajích,“ konstatoval premiér Petr Nečas (ODS).
Když se nedaří prosadit zvýšení daní, jsou podle Kalouska škrty nutné: „Navrhovali jsme ho, protože jsme toto zvyšování považovali za nejméně špatné řešení. Je-li neprůchodné, na stole je o něco horší řešení.“ Nový rozpočtový plán musí vláda předložit poslancům do 23. listopadu. O vládním konsolidačním balíčku má sněmovna hlasovat zítra.
Vše další se tak bude odvíjet od toho, jak hlasování dopadne. Pokud zvýšení daní, byť proti vládnímu záměru poupravené, projde, bude možné „krizový“ státní rozpočet opustit. Možných variant je však více, a to včetně pádu vlády. přerušil jednání o novém návrhu státního rozpočtu právě do středy. „Budu velmi vstřícný vůči názorům vlády na to, kde by se mělo škrtat více a kde by se mělo škrtat méně, ale nebudu souhlasit s větším deficitem,“ prohlásil Kalousek.
