Kandidát na ministra dopravy: Možná prolomím monopol na výběr mýtného

Kandidátem hnutí ANO na ministra dopravy je Antonín Prachař (na snímku ze 7. ledna). Dosud působil jako ředitel akciové společnosti Omega Servis Holding z Želatovic na Přerovsku, která se zabývá přepravou chemikálií a sypkých materiálů po silnici i železnici.

Kandidátem hnutí ANO na ministra dopravy je Antonín Prachař (na snímku ze 7. ledna). Dosud působil jako ředitel akciové společnosti Omega Servis Holding z Želatovic na Přerovsku, která se zabývá přepravou chemikálií a sypkých materiálů po silnici i železnici. Zdroj: CTK

Mýtné pro stát možná nebude vybírat jediný dodavatel. Kandidát na ministra dopravy Antonín Prachař zvažuje možnost chystaný tendr rozdělit na několik menších a případně se vydat rakouskou cestou, kdy provoz mýtného systému řídí stát a jednotlivé subdodavatelské služby se soutěží samostatně. Dosavadní smlouva s poskytovatelem - společností Kapsch končí po roce 2016.

„Chceme se inspirovat zkušenostmi ze zahraničí. Netýká se to pouze systému výběru mýta, ale například i výstavby liniových staveb,“ řekl ČTK Prachař.

Kvůli častým změnám na postu ministra dopravy jsou ale přípravy mnohamiliardového tendru v časovém skluzu a odborníci upozorňují, že na zásadní změny je málo času. Podle Prachaře sice resort dopravy ztratil mnoho času, stále ale existuje prostor, jak toto zpoždění dohnat a připravit transparentní způsob výběru mýta po ukončení smlouvy s Kapschem od 1. ledna 2017.

Jaké ale budou konečné zadávací podmínky nového obřího tendru, o tom musí rozhodnout řídící výbor, jehož sestavení je v pravomoci celé vlády, a ne jen ministerstva dopravy, upozornil Prachař. Zatím není hotový ani seznam členů řídicího výboru, který měl současný šéf resortu představit do konce loňského roku a jehož sestavení se souhlasem kabinetu v demisi posunul na konec února.

Systém kamionového mýtného by se podle informací ČTK mohl rozdělit na dvě nebo tři části. Předně by se mohla oddělit funkce výběrčího mýta spravujícího centrální systém a provozovatele infrastruktury, který by měl na starost mýtné brány a distribuci palubních jednotek používaných v kamionech. Poslední částí by mohla být kontrolní činnost, kterou v současnosti vykonává Celní správa jako jednu z řady dalších povinností.

Komplikovaná transformace ŘSD

Transformovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na Asfinag (správce silnic v Rakousku) by ale trvalo roky, řekl ČTK odborník na mýtné z ministerstva dopravy, který nechtěl být jmenován. Problém by byl zejména v nedostatku zkušených odborníků, kteří umějí systém obsluhovat a které v současnosti zaměstnává Kapsch. Ty by byl problém přetáhnout do státní příspěvkové organizace, která jim za stejnou práci může nabídnout podstatně nižší tabulkové platy, než jaké měli u soukromé společnosti. Obdobně náročná a zdlouhavá by byla i příprava potřebné legislativy a je tak málo pravděpodobné, že by se to dalo stihnout v mezidobí přípravy nového tendru.

Jako nejpravděpodobnější se tak jeví varianta rozdělení soutěže na více částí s tím, že soukromým dodavatelům budou nabídnuty všechny. Odpadla by tak situace monopolního postavení jediného hráče, jakým je nyní Kapsch. Zároveň by to podle odborníků mohlo vyřešit problém s tím, jak smysluplně využít stávající síť mýtných bran, pokud by ji po roce 2016 nespravoval právě Kapsch.

Obtížnost přechodu systému vybudovaného Kaspchem na jiného poskytovatele připustil ředitel Kapsche Karel Feix. Každý mýtný systém v Evropě je unikátní a vyžaduje určité know how, které je jen obtížně přenosné, dodal šéf tuzemské pobočky rakouské firmy.

Elektronické mýtné
Elektronické mýtné se v Česku vybírá na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy. Loni systém vybral zhruba 8,55 miliardy korun, od zahájení provozu se vybralo téměř 50 miliard korun. Z vybraného mýtného náleží společnosti Kapsch a jejím subdodavatelům mezi 18 a 20 procenty vybrané částky.