Veřejné služby jsou podmínkou výplaty plné dávky v hmotné nouzi. Kdo nemá o práci zájem, přijde o třetinu dávky
Pokud je někdo dnes práceschopný, ale je na dávkách, znamená to podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) při současné nízké nezaměstnanosti, že se spíše práci vyhýbá. Věří, že k větší aktivitě přiměje lidi, kteří jsou přes půl roku bez příjmů, nové pravidlo veřejné služby. Pokud neodpracují alespoň dvacet hodin za měsíc, klesne jim sociální dávka z 3140 korun (životní minimum) na 2200 na osobu, tedy existenční minimum.
Týká se to zhruba 150 tisíc lidí, kteří jsou evidovaní na úřadu práce a jsou na tom tak, že pobírají dávky v hmotné nouzi. Novinka neplatí pro lidi nad 68 let a invalidy třetího stupně.
Úskalí je, že úřady práce nemají povinnost každému sehnat veřejnou službu a ani to pro ně nebude snadné. „Může se stát, že taková práce nebude dostupná,“ řekla poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Kritici také upozorňují, že třetina dlouhodobě nezaměstnaných jsou lidé přes 50 let.
Lidé si také mohou přilepšit. Pokud odpracují více než 30 hodin za měsíc, k životnímu minimu dostanou navíc 605 korun na měsíc, tedy dvacet korun za hodinu. „Úřad práce je připraven na zavedení institutu veřejné práce,“ ujišťuje Kateřina Sadílková, generální ředitelka úřadu práce. „Probíhají jednání se starosty měst a obcí, s neziskovými organizacemi, oslovili jsme i farní charity,“ dodala.
Veřejné služby jsou nyní dobrovolné. Někdejší úpravu, kdy nezaměstnaným hrozilo při odmítnutí veřejných prací vyřazení z evidence úřadu práce, zrušil Ústavní soud.
Při veřejných pracích mohou lidé například zametat listí, odklízet sníh, nebo třeba opravovat drobnosti v místní škole. Záleží na tom, jaké možnosti vymyslí město nebo neziskové organizace. První krácení dávek může přijít po šesti měsících.
