„Nyní už nic nebrání tomu, aby prezident republiky mohl vyhlásit podzimní volby,“ poznamenal mluvčí Hradu Radim Ochvat. Předpokládá se, že krajské a senátní volby by se mohly uskutečnit v říjnu. Krajské volby se s ohledem na zákonné lhůty musí letos konat nejpozději 12. a 13. října, senátní by mohly začít ještě o dva týdny později. Obvykle se ale oboje volby konají ve stejném termínu kvůli úspoře nákladů na jejich organizaci.
Snížení hranice počtu preferenčních hlasů pro krajské volby má sjednotit pravidla takzvaného kroužkování na kandidátních listinách se zákonem o sněmovních volbách. Díky snížení hranice počtu preferenčních hlasů se před dvěma lety do dolní komory dostali poslanečtí adepti ze zadních pozic kandidátních listin.
Úpravy rozlohy obvodů jsou nutné kvůli tomu, aby každý senátor v souladu s ústavou zastupoval přibližně stejný počet obyvatel, což je aktuálně v průměru 130.034 lidí. V pěti obvodech včetně kladenského a benešovského počet obyvatel převýšil povolenou 15procentní odchylku. Na Karvinsku se naopak příliš snížil.
K nadcházejícím krajským a obecním volbám čtěte:
Například obyvatelé Velvar na Kladensku si tak v souvislosti se změnou hranic obvodů budou vybírat senátora už po půldruhém roce. Loni na jaře vyslali do Senátu v doplňovacích volbách místopředsedu ČSSD Jiřího Dienstbiera a nyní si je zopakují na Litoměřicku, kde je zatím senátorem ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Naopak obyvatelé Sázavy na Benešovsku o senátní volby letos přijdou. Zastupovat je bude kutnohorský Jaromír Strnad (ČSSD) místo Karla Šebka (ODS).
Senátora letos nebudou volit ani voliči z Albrechtic, Horní Suché a Stonavy na Karvinsku, neboť je čeká přeřazení do sousedního karvinského obvodu. Nejrozsáhlejší změna se týká Mělnicka, z něhož má osm obcí převzít Českolipsko. V těchto obvodech ale letos volby nebudou.
Novela má také zavést zveřejňování oficiálních výsledků všech druhů voleb ve Sbírce zákonů. Dosud byly tradičně vyhlašovány v Hospodářských novinách.
