Klaus vetoval zákon, jímž chtěla vláda dostat děti z ústavů

Iustrační foto

Iustrační foto Zdroj: Dominik Bachurek

Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, která měla dostat děti z dětských domovů do náhradních rodin. Podle hlavy státu byl zákon přijat pod tlakem mezinárodních institucí, které Česko za vysoký počet dětí v ústavních zařízeních kritizovaly. Norma prý vyvolala i obavu z rušení kojeneckých ústavů a z toho, že by nemuselo být dost pěstounů. Odborníky rozhodnutí zklamalo i rozzlobilo. Ministr práce Jaromír Drábek věří, že poslanci prezidentovo veto přehlasují.

Novela se totiž vrátí zpět do Sněmovny, kde o ní budou poslanci znovu rozhodovat. Aby začala platit, je potřeba minimálně 101 hlasů. Dolní komoře vrátil normu už Senát. Podle kritiků zákon rozvrátí současný fungující systém a z pěstounství udělá trh. Drábek uváděl, že novela má péči pěstounů zprofesionalizovat, podpořit a ohroženým rodinám nabídnout pomoc a služby. Má prý přispět i k tomu, aby děti nemusely vyrůstat v ústavech, ale v rodinném prostředí.

„Pochopitelně tedy věřím, že novela ve Sněmovně opět získá podporu, při posledním hlasování po vrácení ze Senátu pro ni zvedlo ruku 108 poslanců,“ sdělil Drábek.

Podle prezidenta je zákon „bezcitný a surový“ a zákonodárci ho přijali pod tlakem mezinárodních institucí. Jmenoval Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětský fond OSN (UNICEF) a Evropskou komisi. Ty Česko kritizovaly za velký počet dětí v ústavech a podle Klause „začaly prosazovat jako svůj politický program“, aby se děti do tří let do ústavů neposílaly. Uvedl, že „takto motivovaný zákon“ vyvolal obavy z rušení kojeneckých ústavů i z nedostatku pěstounů.

„Panují důvodné obavy, že nebudeme mít ani pěstouny, ani ústavy, a děti budou končit na ulici. Nedůvěra veřejnosti je zesílena nedávnými negativními zkušenostmi se špatně připraveným zaváděním jiných sociálních reforem,“ zdůvodnil své rozhodnutí prezident.

Vedení organizací, které se zaměřují na podporu náhradní rodinné péče, Klaus zklamal. Podle nich norma vznikla ne po nátlaku mezinárodních institucí, ale domácích expertů. „Je to neuvěřitelná zpráva, že prezident nepodpořil moderní zákon, po němž odborná veřejnost volala dvacet let. Je mi strašně líto, jakého máme prezidenta,“ řekla ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová. Věří, že se najde „101 moudrých zákonodárců, když už nemáme moudrou hlavu státu“. Šéfka organizace na pomoc opuštěným a ohroženým dětem vidí za vetem „ústavní lobby“. Míní, že se ústavy obávají o svou existenci a brání se svému reformování.

Podobný názor má i šéfka sdružení Rozum a cit Jaroslava Máliková. „Je to nedocenění situace opuštěných a ohrožených dětí. Čas jim utíká, přitom by mohly mít zázemí v rodinách,“ řekla Máliková. Zdůraznila, že ústavních zařízení se novela vůbec netýká, má zajistit podporu pěstounů a služby pro rodiny.

Klausovy obavy prý vyvolávají i široce a vágně stanovené povinnosti radnic pravidelně posuzovat, zda děti nepotřebují nějakou sociálně právní ochranu. To by podle Klause vedlo „ke stále většímu zasahování veřejných institucí do soukromí rodin“ a do výchovy. Proti libovůli úředníků pak prý norma neobsahuje žádné pojistky.

Prezidentovi vadí i odměna za pěstounství. Uvedl, že se děti stanou zbožím a z profesionálních ústavů se budou „vytlačovat do opatrování lidem“, kteří se stali pěstouny ze zištných důvodů. Kvůli pěstounské péči na dobu určitou zas budou střídat pěstouny a prostředí, což je krutější než ústavní výchova a v rozporu se zájmy dětí, píše na webu Klaus. Dostal prý dopisy, které dokazovaly pozitivní vliv pobytu v domově na vývoj dítěte v krizi. Podotkl, že ubude i dětí k osvojení.

Klaus uvedl, že české kojenecké ústavy nepředstavují zaostalost, ale náskok, kterého by se Česko nemělo vzdávat. Instituce, které ČR kritizují, se podle Klause mýlí a měly by se omluvit.