Koláčkův obhájce: Manažeři MUS s cenami akcií nemanipulovali, může za to trh

Po obecném úvodním projevu obhájce Lorenza Erniho v pondělí večer se Mraz zaměřil na historický kontext celé kauzy v 90. letech, kdy se privatizovaly stovky státních společností. Obhájci dalších obžalovaných se během dneška a zřejmě i středy budou věnovat dalším aspektům případu.
Prokuratura ve středu navrhla Koláčkovi, Marku Čmejlovi, Jiřímu Divišovi, Oldřichu Klimeckému a Petru Krausovi pět let vězení nepodmíněně. Šestaosmdesátiletému Belgičanovi Jacquesu de Grooteovi navrhla prokuratura dva roky vězení podmíněně.
Všichni obžalovaní mají platit poměrně vysoké pokuty a soudní výlohy. Všichni jsou podle prokuratury vinni praním špinavých peněz, podvody a porušením povinnosti při správě cizího majetku.
Cenu akcií určoval trh
Koláčkův advokát odmítl tvrzení prokuratury, že obžalovaní zmanipulovali koncem 90. let kurz akcií MUS. Podle něj akcie obdobných firem, Severočeských dolů a Sokolovské uhelné, prodělávaly „velmi podobný vývoj“. Cenu akcií zjevně určovalo očekávání trhu, pokud jde o těžbu hnědého uhlí vůbec, nikoli obžalovaní, řekl Mraz.
Česká vláda prodala 46,29 procenta akcií v létě 1999 za 650 milionů korun. To je podle obžaloby hluboko pod cenou a český stát na tom prý prodělal 3,2 miliardy korun. Obžalovaní před tím nakoupili na trhu ve skrytu prostřednictvím nastrčených společností kontrolní balík 49 procent akcií MUS - za peníze firmy. Podle obžaloby tak odradili případné další kupce státního podílu a srazili tak i cenu akcií.
Podle žaloby nabídla v listopadu 1998 ve Švýcarsku vytvořená společnost Investenergy 158,93 korun za akcii MUS. Investenergy měla 49 procent akcií a ve skrytu ji vlastnili obžalovaní. V červnu 1999 pak přišla s nabídkou 128 korun za akcii. Vláda se podle obžaloby obávala dalšího poklesu ceny akcií a přistoupila na červencovou nabídku Investenergy opět 158,93 korun na akcii - tedy celkem za zmíněných 650 milionů korun - a v srpnu prodej schválila, uvedla obžaloba.
Obhájce Mraz dnes připomněl dopis z 2. dubna 1998, ve kterém nabídla společnost Synergo Suisse Fondu národního majetku (FNM), že buď státem určené společnosti odprodá svůj podíl MUS, nebo že naopak od státu odkoupí jeho podíl. Podle Mraze tato nabídka přišla v době, kdy se akcie MUS na trhu prodávaly za 780 korun. Vláda na tuto nabídku společnosti nereagovala, uvedl obhájce.
Synergo Suisse byla zároveň podílníkem firmy Appian Group, která měla dodat operacím kolem MUS na serióznosti, protože zastupovala americké investory, jak se později ukázalo, fiktivní.
Zdržovací manévry
Svědek obžaloby Jean-Paul Abgottspon minulý týden před soudem řekl, dopis na něj dělá dojem zdržovacího manévru. Ten podle něj mohl mít za cíl přimět FNM, aby počkal se svoláním mimořádné valné hromady MUS, na které chtěl fond změnit strukturu vedoucích orgánů společnosti, ve kterých byli někteří z obžalovaných. Dopis měl podle Abgottspona dát obžalovaným čas na dokončení nákupu většiny akcií na trhu, takže FNM ztratil nad MUS kontrolu a nemohl při valné hromadě žádné změny prosadit.
Mluvčí obžalovaných Karolina Zelenková dnes vydala prohlášení, podle něhož zmíněný dopis Fondu národního majetku nebyl zařazen do soudního spisu. Podle ní to dokládá, že obžaloba nezařazovala do spisu dokumenty svědčící ve prospěch obžalovaných, jak jí to ukládají švýcarské zákony. Vybírala pouze ty dokumenty, které mají celé řízení manipulovat v neprospěch obžalovaných, uvedla Zelenková.
Michael Mraz už 10. června před soudem uvedl, že ve spise dopis pro FNM sice je, ale jen v češtině. Žádal proto jeho francouzský překlad. Prokurátorka na to reagovala tím, že přeložený dopis již ve spise je.
Dnes se Koláčkův obhájce soustředil i na obecný kontext privatizace MUS a ocenil tehdejší pojetí privatizací v ČR. Řekl, že hornictví bylo tehdy ve zcela nové a nejisté situaci. Veřejnost je vnímala negativně kvůli ekologickým dopadům a předpokládal se odklon od využívání uhlí jako strategické suroviny. Tento trend mělo podpořit i otevření jaderné elektrárny v Temelíně i plynofikace domácností.
Podle Mraze byla spolupráce manažerů firem s vlastníky často obtížná, protože akcionáři firem byli drobní vlastníci, tedy občané, kteří podle něj nevěděli, jak uplatňovat svá akcionářská práva.
Česká vláda často ponechávala privatizace bez dohledu, aby mohlo spontánně docházet k restrukturalizacím, které pod kontrolou soukromých vlastníků probíhaly daleko rychleji a efektivněji než při řízení ze strany státu, uvedl Mraz. Podle něj se tak stát i zříkal odpovědnosti za „nepopulární sociální důsledky těchto kroků“.
: