Cílový stav a vůle vlády je vrátit se na stav roku 2011. Nicméně zatím z materiálu MF vyplývá, že by to mělo být od roku 2016. Možná by byla i dřívější úprava v postupných krocích, ale je to předmětem jednání,“ uvedl předseda Asociace krajů Michal Hašek. Podle něj kraje tak zpět získají čtyři miliardy korun, o které je změna připravila. „Jen třetina příjmů krajů je z rozpočtového určení daní. Dvě třetiny jsou pak různé transfery,“ dodal Hašek.
Ministr Babiš upozornil, že přerozdělování peněz krajům doprovází neuvěřitelná byrokracie. „Do krajů tečou peníze z 12 ministerstev a několika fondů, celkem ze 136 kapitolů. Kraje každý rok navíc neví, kolik přesně peněz dostanou. Místo aby někdo udělal koláč peněz a pak ho překrojil a dal část do krajů, tak to financování je absurdně složité,“ uvedl Babiš. Proto se také bude chtít „perspektivně vrátit k přehodnocení kompetencí krajů“.
Přes procento navíc
V současnosti získávají kraje u DPH 7,86 procenta z celkového výnosu a obce 20,83 procenta. U daní z příjmu fyzických osob (kromě daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) a právnických osob kraje získávají 8,92 procenta a obce 23,58 procenta. Před změnami DPH činil podíl krajů 8,92 procenta a obcí 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní.
Vláda se dohodla s kraji rovněž na financování železniční dopravy s tím, že peníze ke krajům poputují na základě platného memoranda mezi kabinetem a kraji. Memorandum o dopravní obslužnosti uzavřely kraje s vládou Jana Fischera a Českým drahami. To stanovilo pro rok 2010 dotace ve výši 2,649 miliardy korun s tím, že částka by měla být do roku 2019 krajům poskytována s inflačním navýšením. K němu ovšem fakticky nedocházelo. Podle premiéra se vláda pokusí v rámci rozpočtu najít peníze na navýšení o inflaci. Podle informací deníku E15 přitom ministerstvo financí uvažovalo o zrušení smluv.
Kraje chtějí více peněz z EU
Kraje budou s kabinetem rovněž nadále jednat o chystaných programech na čerpání peněz z EU. Shoda podle Haška panuje na tom, aby pravidla pro čerpání peněz byla jednotná a platila celé sedmileté období. Babiš pak upozornil, že kraje mají pravdu, když požadují změnit výši spolufinancování projektů. Kraje v současnosti musí projekty financované z peněz EU spolufinancovat 15 procenty vlastních peněz, obce jen pěti procenty.
Krajům a obcím klesl podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty za dob Nečasovy vlády. Cílem tehdy bylo získat v době hospodářské krize peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu. Zároveň se měnilo rozpočtové určení u obcí, kdy si menší obce polepšily na úkor velkých měst.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty (DPH) meziročně o 30 miliard korun více, tedy 308,5 miliardy korun. Sazby DPH vzrostly od začátku loňského roku o procentní bod. Na dani z příjmu právnických osob stát naopak vybral o zhruba sedm miliard méně, necelých 121 miliard korun. Samotný státní rozpočet získal loni podle údajů ministerstva financí na DPH 220,2 miliardy korun, tedy o desetinu více než před rokem. U firemních daní do rozpočtu putovalo 81,5 miliardy korun, meziročně o 7,7 miliardy korun méně.
