Existuje dost velká šance, aby ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Je přesvědčený, že se podaří dodržet plánované příjmy, byť v jiné struktuře. „Máme velkou šanci, abychom ten plánovaný schodek dodrželi,“ řekl. Na straně výdajů musí najít úsporu asi 20 miliard korun v kapitolách kromě ministerstva práce, což považuje za splnitelný úkol.
Stanjura dnes přišel poslance informovat o stavu a předpokládaném vývoji rozpočtu. Podle zápisu z červnového jednání výboru navrhl tento bod poslanec koaliční TOP 09 Miloš Nový. Na dnešní jednání přišel i bývalý ministr financí a expremiér Andrej Babiš (ANO). Stanjuru doprovodil jeho náměstek Marek Mora.
Státní rozpočet v pololetí skončil schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhlubší pololetní schodek od vzniku Česka po výsledku roku 2021.
Stanjura řekl, že podle konzervativního odhadu předpokládá mimořádné příjmy kolem 63 miliard korun, přičemž 17 miliard korun získá rozpočet na odvodu z výroby elektřiny a 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Přesnější čísla bude mít na konci září. Poznamenal, že rozdíl mezi plánovanými a předpokládanými příjmy státního rozpočtu je asi deset miliard korun, tedy méně než jedno procento, což se podle něj dá dohnat v dalším pololetí.
Stanjura očekává, že za třetí čtvrtletí bude letošní rozpočet v přebytku a schodek se sníží z pololetních 215,4 miliardy korun. Bude to dáno podle něho dividendou 54 miliardy korun z energetické společnosti ČEZ, splátkami daně z neočekávaných zisků a nižšími výdaji na pomoc s vyššími cenami energií, uvedl. Současně podle Stanjury platí, že státní kompenzace vyšších cen energií dramaticky klesají.
VIDEO: Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou
Na dani z příjmů od firem očekává ministr Stanjura výběr proti plánu o 40 miliard korun vyšší. Státní rozpočet naproti tomu vybírá méně peněz na dani z přidané hodnoty, což je podle ministra daň za zpomalení inflace. Výběr DPH zaostává za plánem o 16 miliard Kč, přestože za první pololetí rostl meziročně o 5,5 procenta. Rostou rychleji mzdy v soukromém sektoru, je nižší nezaměstnanost, takže stát vybírá víc peněz na daních z příjmů zaměstnanců i na sociálních odvodech.
V případě peněz z evropských fondů Stanjura předpokládá, že se podaří vyčerpat všechny dostupné peníze. Pokud se nepodaří je vyčerpat pro běžné projekty, bude je moci stát vložit na pomoc uprchlíkům. Na straně výdajů však bude muset stát vyplatit kromě jiného asi o 20 miliard korun víc na sociální dávky. Podle Stanjury najde vláda tuto částku v rozpočtech jiných kapitol. Celkové plánované běžné výdaje by tak měla vláda dodržet, míní.
Předsedkyně klubu ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová se zajímala například o to, jak se v kapitole ministerstva životního prostředí ocitlo 50 miliard korun z modernizačního fondu. „Ministerstvo financí tu částku do státního rozpočtu nenavrhlo. To je všechno, co k tomu mohu říct,“ řekl Stanjura. Rozpočtové příjmy z modernizačního fondu podle něho nebudou, protože se to nepodařilo na unijní úrovni vyjednat. „Od počátku jsme říkali, že jsou tam rizika,“ řekl. Domnívá se však, že pravda byla na straně ČR. Požadavek využít peníze z povolenek na zmírnění sociálních dopadů byl podle něj legitimní.
Schillerová se také pozastavovala nad zaostáváním výběru DPH vůči odhadům. Finanční správa by podle ní měla tento stav analyzovat. „Myslím, že se tady děje něco nezdravého,“ řekla. Náměstek ministra Mora ale uvedl, že nejde o nic mimořádného. Poukazoval na to, že sestavování rozpočtu loni provázela vysoká míra nejistoty.
