Marvanová podala trestní oznámení na Nečase kvůli amnestii | E15.cz

Marvanová podala trestní oznámení na Nečase kvůli amnestii

Expremiér Petr Nečas
Expremiér Petr Nečas
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Iniciativa Vraťte nám stát!, jejíž členy jsou Hana Marvanová, Petr Havlík a Jaroslav Kuchař, podala trestní oznámení na bývalého premiéra Petra Nečase a další lidi kvůli novoroční amnestii prezidenta Václava Klause. Podnětem byly nové informace ze zveřejněného odposlechu hovoru Nečase a někdejší šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové (nyní Nečasové).

„Informace naznačují, že expremiér si byl plně vědom škodlivého znění amnestie a svůj podpis pod ní připojil výměnou za zisk vlastní politické výhody,“ sdělili v prohlášení členové iniciativy. Podle nich se Nečas a další mohli dopustit zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplácení nebo zločinného spolčení.

Server ve čtvrtek uvedl, že Nečas v lednu v odposlouchávaném hovoru řekl Nagyové, že svůj spolupodpis pod amnestií vyměnil za souhlas prezidenta s konsolidačním balíčkem připraveným tehdejší vládou. „Amnestie je strašný průšvih,“ řekl tehdejší premiér podle policejního spisu Nagyové a dodal, že „může říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis“.

Nečas: Je to vytržené z kontextu

Policií odposlouchávaný rozhovor se měl odehrát 5. ledna odpoledne. Bývalý Klausův tajemník Petr Hájek i dřívější šéf politického odboru Klausovy kanceláře Ladislav Jakl to popřeli. Stejně tak i sám Nečas. Podle něj je věta vytržena z kontextu, prý nepopisuje nic jiného než pocit, že nepodepsat amnestii by nebylo férové.

Iniciativa podala trestní oznámení na Nečase kvůli amnestii už letos na jaře, podezřívali ho ze zneužití pravomoci úřední osoby nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Policie ale oznámení odložila. Ve čtvrtek zveřejněný odposlech mezi Nečasem a Nagyovou podle zástupců iniciativy dává podezřením uvedeným v prvním oznámení jiný rozměr.

„Jsme přesvědčeni, že dosud známé informace odůvodňují podezření, že mohlo dojít v souvislosti s vyhlášením amnestie 1. ledna 2013 k závažným trestným činům, a to nejen zneužití pravomoci úřední osoby, ale rovněž přijetí úplatku a podplácení či zločinné spolčení,“ uvedla Marvanová.

Amnestie propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí. Obsahovala mimo jiné aboliční článek, který se vztahoval na některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video