Ministerstvo dopravy má plány za dva biliony korun, nejvíce peněz půjde do železnice

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: acz

ČTK

Ministerstvo dopravy navrhlo do národního investičního plánu projekty za zhruba dva biliony korun. Řekl to náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Ministerstvo vládě předložilo 311 dopravních projektů. Jde o největší podíl investic ze všech resortů a orgánů, které zaslaly vládě své návrhy. Celkově Národní investiční plán (NIP) vlády zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

Největší část peněz by v případě realizace směřovala na železnici, konkrétně 646 miliard korun na běžné tratě a 404 miliard korun na rychlá spojení. Na dostavbu dálnic by ministerstvo chtělo do konce roku 2030 vynaložit až 515 miliard korun, dalších 300 miliard korun pak na obchvaty na silnicích první třídy. Malá část návrhu byla věnována vodní dopravě. Plán zatím nezahrnuje výstavbu diskutovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe, jehož případná realizace by měla začít až po roce 2030. NIP zatím zahrnuje pouze přípravné práce k projektu.

Mezi největší projekty podle úřadu patří pokračování oprav dálnice D1, dostavba úseků dálnic D3 a D35, modernizace železničních tratí mezi pražským hlavním nádražím a Hostivaří, dále z Prahy na Kladno s odbočkou na letiště Václava Havla Praha nebo rekonstrukce tratě Plzeň-Domažlice-státní hranice.

Podle Čočka zahrnulo ministerstvo do plánu vedle velkých investičních programů, jako jsou stavby dálnic a železnic, i menší projekty, například v bezpečnosti nebo ochraně životního prostředí v podobě protihlukových zdí a jiných staveb. Na rozdíl od některých jiných resortů, které do plánu zahrnuly i plány za 50 milionů korun, ministerstvo dopravy vložilo do NIP pouze projekty za minimálně 300 milionů.

"Je ale samozřejmě otázka, jaké budou možnosti státních financí. Jedna věc jsou přání, druhá reálné možnosti," podotkl Čoček. Úřad podle něj zvolil u návrhu do NIP optimistický přístup, objem peněz by totiž byl dvojnásobný proti současnému stavu.

Čoček dále upozornil, že bude potřeba pro investice hledat nové zdroje. Vedle národních zdrojů chce v následujících letech více využívat úvěrové financování, například pomocí půjček z Evropské investiční banky nebo i komerčních úvěrů. Dalším možným zdrojem peněz může být zapojení soukromého sektoru prostřednictvím projektů PPP. Stát zároveň věří, že část investic pokryjí dotace z evropských fondů. Předpokládá se však, že jejich výše pro Českou republiku se v příštím programovém období 2021-2027 výrazně sníží.

Národní investiční plán v pondělí představil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet podle něj sestaví Radu vlády pro veřejné investování a při ministerstvu pro místní rozvoj vytvoří státní expertizu, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů. Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun.