„O ekologické zakázce jsem měl vždy pochybnosti. Zveřejněné ceny tyto pochybnosti nejenom nerozptýlily, ale posílily. Ministr financí Kalousek ekonomicky realisticky vyhodnotil nabídnutou cenu zakázky, politicky realisticky vyhodnotil hlasovací poměry ve vládě a nabídku nedoporučí vládě ke schválení. Tímto krokem ministra financí nejsem překvapen a očekával jsem ho,“ uvedl Nečas.
Kalousek předtím uvedl, že cenová výše i té nejlevnější nabídky není natolik přesvědčivá, aby mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout. „Vláda může samozřejmě zaujmout jiný názor,“ řekl Kalousek, který dnes v souladu s doporučením výběrové komise označil nabídku Marius Pedersen Engineering jako nejvhodnější.
„Postoj ministerstva nás mrzí, protože jsme do toho vložili poměrně velký kapitál a úsilí, což by při této variantě přišlo vniveč. Je jasné, že rozhoduje spíše politický zájem než nějaká věcná diskuze,“ řekl obchodní ředitel Marius Pedersen Engineering Pavel Borůvka. Zároveň ale uvedl, že stát se nemusí ze strany společnosti obávat například arbitráže. „Vždy jsem tvrdil, že potenciální riziko arbitráží nehrozí ze strany uchazečů, ale ze strany nabyvatelů těch starých zátěží, kterým je de facto blokován majetek,“ dodal.
Další zájemce Geosan Group nabídl ekologické škody odstranit za 57,8 miliardy korun a třetí účastník soutěže Environmental Services ze skupiny J&T za 65,5 miliardy korun. Rozhodujícím kritériem pro úspěch v tendru byla právě cena.
Kritika ze všech stran
Nečas již dříve řekl, že nabízené ceny prohloubily jeho pochybnosti o tendru. Předseda Věcí veřejných Radek John pak uvedl, že jeho strana tendr v nynější podobě nepodpoří. Stát by prý měl zakázku rozdělit na více částí, tak aby se soutěže mohly zúčastnit i menší firmy. Tendr kritizovali i další politici i opoziční ČSSD.
Odmítnutí jedné velké zakázky pravděpodobně prodlouží uplatňování současné praxe, kdy stát na sanaci každé z lokalit zadává postupně několik veřejných zakázek. To podle dřívějších vyjádření MF může vést k rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé dodavatele a k následnému navyšování státních garancí.
Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je asi 114 miliard korun. Podle ministerstva životního prostředí je reálná suma zakázky kolem 40 miliard, podle nevládních organizací jen 25 miliard korun.
Proti dnešnímu rozhodnutí ministerstva o výběru nejvhodnější nabídky mohou uchazeči podat námitky do 15 dnů. Po uplynutí této lhůty předloží ministr financí příslušný materiál do vlády, a to včetně oponentních znaleckých posudků a návrhu usnesení. V návrhu usnesení ovšem vládě nedoporučí nabídku přijmout.
