Zástupci pětice koaličních stran se shodli na zmírnění konsolidačního balíčku, ustoupili mimo jiné zaměstnavatelům a odborům či obcím. Zůstane zachováno daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Oproti původnímu návrhu dojde k jediné změně v DPH, sazbu pro časopisy a noviny vláda sjednotí na 12 procentech.
„Úpravy ozdravného balíčku mají neutrální dopad na rozsah konsolidace veřejných rozpočtů, v koalici je naprostá shoda na postupu při dalším projednávání v Poslanecké sněmovně,“ řekl po šestihodinovém jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Vládní sestava vyhověla také obecním samosprávám, aby zvýšený výnos z daně z nemovitostí zůstal ze 100 procent radnicím výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rozsahu deseti miliard korun ročně. To zajistí úprava zákona o rozpočtovém určení daní.
Stát by rovněž podle Fialy měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Samosprávám na základě množství povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr jim pak připadne podle počtu obyvatel.
Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla, dodal Fiala.
V posledních dnech bylo sledované především jednání kabinetu se Svazem průmyslu a dopravy a Českomoravskou konfederací odborových svazů.
„Chci, abychom v oblasti daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů našli dohodu se sociálními partnery, protože i oni se na těchto věcech poměrně vzácně shodují. Myslím, že je tady možné hledat i parametrické úpravy, jak sociální benefity - ale třeba s jinými parametry - ponechat jako důležitý benefit pro zaměstnance," uvedl před jednáním koalice ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle něj mají benefity přínos pro lidi s nízkými příjmy či v oddlužení. „Má to pozitivní dopad na jejich rodiny. I pro tyto aspekty má smysl, že nemáme tyto podpory zrušit úplně, ale máme hledat nějaký rozumný kompromis,“ podotkl Jurečka.
Shoda je i na tom, aby firmy mohly od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou. Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel.
Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
Přes šest desítek změn zákonů obsažených v konsolidačním balíčku má zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Celkem za příští a přespříští rok má jít o 150,7 miliardy.
