Vláda by měla na snížení cen energií využít výnosy z emisních povolenek, daně z nadměrných zisků a dividendy z ČEZ, navrhl místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček na mimořádné schůzi k cenám energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) svému předchůdci Havíčkovi vzkázal, že elektřina je drahá kvůli zaostávání tuzemské energetiky, za kteří může minulá vláda.
Havlíček kritizoval vládu za to, že chce v příštím roce na občany a firmy přenést platbu 64 miliard korun za obnovitelné zdroje energie a za její distribuci a přenos. Místo toho by podle něho na tuto platbu měla využít příjmů z emisních povolenek a vyjednat si kvůli tomu výjimku u Evropské komise. „Není pravda, že by to nešlo,“ uvedl Havlíček a jako příklad dal Polsko.
Havlíček také kritizoval ministerstvo životního prostředí za to, že je podle něj „zelené jak brčál“. Kritizoval také budování obnovitelných zdrojů energie, které jsou nestabilní.
Spor o růst cen
Podle Havlíčka se dvěma pětinám zákazníků zvýší příští rok ceny energií o jednotky procentních bodů, u 35 procent bude nárůst představovat deset až 20 procentních bodů, u desetiny až 25 procentních bodů a zhruba u 15 procent vyšší desítky procent.
Síkela v reakci na Havlíčkovo vystoupení mimo jiné prohlásil, že někdejší vláda Andreje Babiše (ANO), v níž Havlíček seděl, po sobě zanechala energetický skanzen a neřešila energetiku ani závislost na Rusku. Vláda nyní musí tento stav napravit, řekl. Elektřina vyrobená v tuzemsku je čím dál dražší kvůli zaostávání tuzemské energetiky, uvedl a tvrdil, že málokdo na tom má větší podíl než právě Havlíček. Levnější elektřinu přinesou levné zdroje, jako jsou jádro, vítr nebo slunce, tedy zdroje, jejichž rozvoj Havlíček podle něj zanedbal, řekl Síkela.
Elektřina drasticky nezdraží, argumentoval premiér Petr Fiala na konci října
Za bývalé vlády vzrostla cena elektřiny o 45 procent, zatímco za současné vlády byl růst ceny 11procentní, uvedl Síkela. Připomněl, že stát při řešení energetické krize mimo jiné nakoupil plyn, pomocí ČEZ zajistil podíl v plynovém terminálu v Nizozemsku a posiluje své postavení v kritické infrastruktuře. Vláda podle něj pracuje na tom, aby získala co nejvíc různých dodavatelů plynu, zbavuje se závislosti na Rusku v ropě i jaderném palivu.
Stanjura už s výnosy povolenek počítá jinde
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve odmítl úvahy, že by se peníze z emisních povolenek daly použít na zlevňování cen energií. Podle nové směrnice Evropské unie se totiž od příštího roku bude muset dokládat, na jaké výdaje se příjmy z emisních povolenek využily. Dokud Česko směrnici nepřijme, bude předkládání výdajů fungovat na základě dohody mezi ministerstvy životního prostředí a financí a Evropskou komisí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, opoziční hnutí ANO nebo také Svaz průmyslu a obchodu chtěly z peněz z emisních povolenek financovat vícenáklady obnovitelných zdrojů. Tuto možnost však minulý pátek odmítl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj je zhruba polovina z 80 miliard korun, které povolenky vynesou, už zahrnuta v příjmech státního rozpočtu. Druhá polovina je účelově vázaná na nové investice do zelených technologií a nelze ji použít k uhrazení platby za instalace obnovitelných zdrojů provedené v letech 2009 a 2010, řekl Stanjura.
