Praha bojuje s přehřátím | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Praha se přehřívá. Podívejte se, jak s tím město bojuje

Petra Jansová

Petra Jansová

Svět se v posledních desetiletích potýká s extrémními výkyvy počasí. Města v Česku na bleskové povodně, přívalové srážky nebo tropická vedra nejsou dosud připravena. Právě v nich ale teploty šplhají až o tři stupně výš než v okolní krajině.

Hustá městská zástavba a intenzita dopravy z nich podle klimatologů dělá betonová pekla. Nejproblematičtější jsou přitom místa jako rozlehlé areály s převažujícím množstvím asfaltových ploch a plechových střech, typicky průmyslové a skladové areály či okolí železničních nádraží.

Lodě v Praze znečišťují Vltavu i ovzduší. Magistrát těm „nejšpinavějším“ omezí kotvení

Skluz

Větší česká města se plánováním adaptačních opatření na změny klimatu zabývají už několik let. Praha, Brno, Ostrava či Plzeň mají zpracované strategické dokumenty. Konkrétních realizovaných projektů je však poměrně málo.

„Strategické dokumenty na jedné straně stanovují řadu cílů a opatření, na druhé straně jim chybí prostorový a ekonomický průmět ve formě srozumitelně zobrazené a pochopitelné vize. Máme zažitou tendenci k vytváření šuplíkových dokumentů, které málokdo čte,“ míní Martin Kloda, architekt, urbanista a zástupce radního pro územní rozvoj Petra Hlaváčka.

Ve srovnání s evropskými městy typu Vídně, Londýna či Kodaně mají česká města viditelné zpoždění. V boji s klimatem by jim podle Klody výrazně pomohla hlavně aktualizace legislativy, silná samospráva a soukromý sektor jako tahoun rozvoje a nositel inovací.

Nárůst teploty v metropoli

• V Praze byla mezi lety 1911 a 1960 průměrná teplota 9,1 stupně Celsia, od roku 1961 do roku 2010 pak průměrná teplota stoupla na 10,4 stupně.

• Loňská studie Univerzity Karlovy předpovídá do roku 2060 vzestup teploty v Česku o dalších 2,5 stupně Celsia.

Plán

„Nejcennějším neobnovitelným zdrojem současných měst je otevřená krajina, která je obklopuje, a zeleň v jejich centru. Klíčové je tedy ukončení extenzivního rozrůstání městské zástavby, ke kterému docházelo po celé minulé století a které stále pokračuje,“ říká Kloda.

Podle srovnávací studie OECD z roku 2017 se krajina v okolí Prahy zastavuje dvakrát rychleji než v ostatních členských zemích i výrazně rychleji než v zemích visegrádské čtyřky. Na klimatickou změnu reaguje hlavně připravovaný Metropolitní plán. Ten navrhuje vznik desítek nových parků, sadů nebo alejí, a hlavně zamezuje rozrůstání města do okolní krajiny.

„Na Metropolitní plán jsou velmi úzce navázány Pražské stavební předpisy, které vyžadují stromořadí na městských třídách a významných ulicích. Každá nová či rekonstruovaná ulice širší než 12 metrů musí být realizována tak, aby bylo možné stromořadí vysadit,“ dodává mluvčí IPR Marek Vácha.

Zákaz pivních kol se odkládá. Firma, která jim dodává pivo, podala námitku

Praxe

Řadu projektů se v Praze podařilo realizovat nebo se na jejich uskutečnění pracuje. Jedním z nich je například revitalizace Čelakovského sadů v sousedství Národního muzea, kde jsou stromy vysázeny speciální metodou, prostřednictvím tzv. prokořenitelných buněk. Přeměna veřejného prostranství u rušné magistrály s sebou přinesla i vysázení 60 nových stromů a 100 tisíc rostlin.

Krátkodobým opatřením v boji s vysokou teplotou mohou být mlžítka ve veřejném prostoru, aktuálně umístěná například na náměstí Jiřího z Poděbrad nebo na Mariánském náměstí.

Plánovaná revitalizace Karlova náměstí, Císařské ho ostrova nebo přírody při soutoku Berounky a Vltavy naopak zohledňuje hospodaření s dešťovou vodou.

Revitalizace Čelakovského sadů

Během přeměny veřejného prostoru u Národního muzea poblíž magistrály se vysázelo zhruba 60 stromů a 100 tisíc rostlin. Speciální výsadba pomocí prokořenitelných buněk (na snímu) umožní růst stromů i v ulicích.

AFI Karlín Butterfly

Kancelářský komplex tvoří dvě šestipodlažní budovy se zelenými fasádami i střechami. Plocha 1500 metrů čtverečních je osázena 41 tisíci rostlin, což z ní dělá nejen největší vertikální zahradu v Česku, ale v celé střední Evropě.

Národní zemědělské muzeum

Na střešní zahradě pražského Národního zemědělského muzea lze najít unikátní výstavní koncept – včelí úly, políčko se zemědělskými plodinami nebo trávník k posezení.

Polyfunkční dům Drn

Exteriér sedmipatrového multifunkčního objektu Drn na Národní třídě tvoří sice skleněná fasáda, kolem ní jsou ale dřevěné ochozy se zelení. Zelená je i střecha, kde rostou stromy.

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!