V případě gymnázií a ZŠ 71 procent respondentů uvedlo, že úroveň vzdělávání je velmi dobrá nebo spíše dobrá. Gymnázia dosáhla nejvyššího možného ohodnocení u 23 procent dotázaných, v případě ZŠ to bylo o deset procentních bodů méně.
V pomyslném žebříčku následovaly vysoké školy, střední odborné školy s maturitou a vyšší odborné školy. Na chvostu skončila učiliště, která hodnotilo kladně 52 procent lidí. Třetina naopak uvedla, že je jejich úroveň spíše nebo velmi špatná. U vysokých a vyšších odborných škol se také ukázalo, že s nimi řada lidí nemá zkušenosti. Zhruba čtvrtina jejich úroveň nedokázala posoudit.
Výzkum se také zaměřil na vlastnosti, které školy u žáků rozvíjejí. Bezmála tři čtvrtiny respondentů jsou přesvědčeny, že se školám při rozvoji znalostí daří. Obecně je možné podle autorů průzkumu říci, že lidé považují za úspěšný i rozvoj dalších kompetencí. Jde například o orientaci ve společnosti, týmovou práci, tvořivost, samostatnost a sebedůvěru. Školám se ale podle průzkumu naopak nedaří v rozvoji morálních hodnot a udržování kázně.
Průzkumu se v první polovině září zúčastnilo 994 respondentů starších 15 let. Uskutečnil se formou osobního rozhovoru.
