Rozhodnuto: se starším autem se od roku 2016 všude v Praze nedostanete
Odborná magistrátní komise vybrala širší oblast pro zavedení zón kvůli dobré možnosti jejího objíždění. Její hranice tvoří totiž převážně komunikace, po kterých může centrum objet velké množství aut, mezi nimi například Jižní spojka. „Konečné vymezení nízkoemisní zóny představuje největší rozsah, který je umožněn současným stavem pražské dopravní infrastruktury,“ píše se v dokumentu.
Emisní limit Euro 3 komise zvolila kvůli tomu, že lidé budou mít více času na obměnu vozového parku. Při „trojce“ nebude smět do zóny několik desítek tisíc aut vyrobených většinou dříve než v roce 2001 (tento údaj je jen přibližný, protože auta byla v každé evropské zemi ve své době homologována jinak a tak normu mohou splňovat i některé starší vozy). Po dvou letech od uvedení zón pak do zón budou moci pouze vozy splňující kategorii Euro 4, to znamená auta vyrobená zhruba po roce 2006.
Výjimku na vjezd do zóny dostanou rezidenti, vozy MHD a historické vozy. Zákaz nebude platit ani pro auta armády, záchranky a hasiče. Magistrát bude vydávat i individuální výjimky.
ODS: Je to šikana Pražanů
Podle předsedy pražské ODS Filipa Humplíka jsou nízkoemisní zóny v Praze jen šikanou Pražanů. „Pražané nemohou přeci platit za vjezd autem do centra, když město ztělesněné koalicí TOP 09 a ČSSD blokuje torpédováním dostavby Blanky objízdnou trasu. Je to jen další nekoncepční a polovičaté řešení, které bude Pražany stát peníze,“ reagoval již dříve na plány radnice.
Schválená varianta nízkoemisních zón v Praze:
Podle údajů Sdružení automobilového průmyslu je v tuzemsku zhruba 2,5 milionu aut plnících normu Euro 3 a vyšší. To je přibližně 53 procent z celkového počtu registrovaných vozidel. Vozů plnících nejméně Euro 4 je o 1,1 milionu méně. Na Prahu připadá zhruba 16 procent všech registrovaných vozidel, ale jejich věková skladba se od zbytku Česka liší.
Město zvažovalo ještě druhou variantu, kdy by zóna zabírala pouze centrum města plus Braník a Krč. Stejně tak v rámci emisního limitu původně zamýšlelo zavést normu Euro 4, která je přísnější než zvolená varianta. Od toho nakonec ustoupilo.
Zřízení zón si vyžádá umístění 193 dopravních značek. Finanční náklady na zřízení zón se podle dokumentu budou pohybovat mezi zhruba 642 tisíc korun až 1,1 milionu korun.
Ovzduší v hlavním městě automobilová doprava významně ničí. Podle údajů emisní inventury z roku 2011 zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem byl v Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo(a)pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích prachových látek PM10 činil 95 procent.
V Německu se názory na zóny různí
Ve světě jsou nízkoemisní zóny zavedeny v Rakousku, Belgii, Dánsku, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii a také v Německu. Právě v Německu předcházela zónám kritická diskuze. Ekologické organizace tvrdily, že většina měst nedostatečně kontroluje dodržování zákazů vjezdu starším vozidlům do vymezených oblastí. Systém je tak neefektivní.
Menší varianta nízkoemisních zón v Praze:
Dodnes nepanuje shoda, co vlastně systém zón přinesl. Jak tvrdí německý automobilový klub ADAC, v některých městech se počet prachových mikročástic ve vzduchu dokonce zvýšil. Klub si také stěžuje na zbytečná omezení pro řidiče.
Berlínská radnice například uvedla, že kdyby nízkoemisní zóna neexistovala, zatížení městského ovzduší prachovými mikročásticemi by bylo jen o tři procenta vyšší. Mírné snížení polétavého prachu hlásí například Hannover, Kolín nad Rýnem nebo Mnichov.
Nízkoemisní zóny v Evropě:
