Jen prostřednictvím největšího českého kolektivního systému Elektrowin, který zajišťuje zhruba polovinu sběru starého elektra v ČR, se ho letos dostane ke zpracovatelům přes 26 tisíc tun.
„Čísla budou ještě zpřesněna k 31. prosinci, už teď je ale jasné, že se nám podařilo zlepšit loňské výsledky nejméně o pět procent,“ prohlásil šéf představenstva Elektrowinu Jaroslav Holakovský.
Výsledky se zlepšily hlavně díky opatřením na podporu zpětného odběru. „Jde zejména o neustálé zahušťování sběrné sítě, která zahrnuje přes 12 tisíc míst zpětného odběru vysloužilých spotřebičů, a nejrůznější projekty zvyšující informovanost obyvatel i jejich motivaci,“ upřesnil Holakovský.
Jak se letos sbírá v jednotlivých krajích:
Češi jsou premianty mezi obyvateli všech zemí, které přistoupily k Evropské unii společně s námi v roce 2004. Stanovenou kvótu splnili jako jedni z prvních.
Pevná kvóta platná pro všechny členské země bez rozdílu bude ale od roku 2016 nahrazena výpočtem, který vše od základu změní. „Bude třeba vysbírat 45 procent množství spotřebičů, které bylo průměrně uvedeno na trh za poslední tři roky,“ vysvětlil ředitel Elektrowinu Roman Tvrzník.
Čechům budou chybět přes dvě kila
Podle předběžných propočtů se Česká republika řadí k 13 zemím, kterým do splnění nových kvót bude menší či větší množství chybět. Češi budou muset zlepšit o 2,3 kg. Nejhůř je na tom ovšem Francie s mínus 3,81 kilogramy, v těsném závěsu za ní následují Španělsko (-3,19 kg) a Velká Británie (-2,62 kg).
Splněno v předstihu má pouze pět evropských států. Dominují mezi nimi skandinávské země, které jsou ve zpětném odběru elektrospotřebičů tradičně na špici.
Důraz na „těžbu ve městě“
Zvýšené požadavky na zpětný odběr elektrospotřebičů se sice mohou někomu zdát jako další z byrokratických nařízení bruselských úředníků, jsou však reakcí na drsnou realitu. V Evropě chybí zdroje surovin, bez nichž se neobejde hlavně výroba moderních elektronických zařízení, a země, ze kterých se tyto suroviny dosud dovážely, je začínají využívat pro vlastní potřebu.
„Proto se zvyšuje důraz EU na surovinovou politiku,“ vysvětluje Roman Tvrzník. Důraz na zvýšení účinnosti recyklace je jedním z jejích pilířů.
„Domnívám se, že řádné pochopení strategie, pro kterou se vžil název ‚urban mining‘, tedy doslova ‚těžba ve městě‘, se dokonce může stát konkurenční výhodou Evropy ve srovnání se zeměmi, které spotřebovávají méně,“ doplňuje Tvrzník.
