„Ano, rozumný dialog přestal. Je to jako bitva u Domažlic mezi křižáky a husity, každý je přesvědčen o své svaté pravdě a mlátí se hlava nehlava. Vím, že národní park za minulých vedení dělal chyby, ale co se tam děje teď, považuji za závažnou chybu, která nás tězce poškodí,“ řekl LN kníže. Schwarzenberg se také přiklonil k tomu, že by aktivistům Hnutí Duha nemělo být bráněno v demokratickém protestu - je to prý jejich zákonné právo. Tomu ovšem klatovský soud blokádu zakázal.
Podle Schwarzenberga je především „blbost“, že se kácí v parku masově. „Jestli chtějí vytěžit čtyři tisíce stromů v jedné lokalitě, no tak to bude pořádná paseka,“ vysvětluje Schwarzenberg. Podle svých slov s kůrovcem bojoval celý život (Schwarzenberg studoval lesnictví v Mnichově). Prý, když někdo v jeho revíru na Orlicku spatřil kůrovce, okamžitě se to řešilo.
„Když pojedete na Orlík, uvidíte cestou tam či onde nějakou mýtinu, obyčejně nepravidelných forem, kde se vykácelo deset patnáct stromů a ostatní se nechaly stát. Druhá věc: u mě, když přijde hajný a hlásí, že na parcele 345 spatřil kůrovce, ihned, příští den, tam někoho pošlu. Tady v národním parku se to nechá uzrát, vylíhnout, aby se potom mohla utvořit velká výnosná paseka,“ vysvětlil Schwarzenberg.
Schwarzenbeg také použil kritického tónu proti bývalému ministru životniho prostředí Martinu Bursíkovi, ten v roce 2007 po orkánu Kyrill nechal desítky tisíc popadaných stromů hnít, čímž vlastně umožnil vydatnou líheň lýkožrouta. Byla to podle něj závažná chyba, ale přiznal, že když toto území bylo pod správou jeho rodu - tak se také dělaly chyby z neznalosti a poukázal na to, že v 19.století se ještě nedoceňovalo nebezpečí smrkové monokultury. Poté dodal, že nechce být jednostranný, ale když „jedna strana jsou blázni a druhá zloději, je to pak těžké.“
Jana Stráského považuje kniže a předseda TOPky za „turistického funkcionáře“ (Stráský je předsedou Kubu českých turistů) , který nemá znalosti lesníků ani ochránců přírody a chce pohádkový park s upravenými cestičkami a hustými lesy. A o své pravdě je prý skálopevně přesvědčen. Největší chybou Stráského je pak prý jeho neochota se bavit o problematice kůrovce se skutečnými vědci. Smysl národního parku podle jeho názoru spočívá v tom, „že se tam prostě nesmí zasahovat,“ a tento trend je prý v celé Evropě. Podle Schwarzenberga je logické, že na les ponechaný přírodě pak nebývá nutně hezký pohled.
„On nemůže říkat: já, Stráský, rozhoduji proti všem předpisům, protože já vím všechno lépe, a protože já tady nechci vidět suché stromy, tak se tu bude řezat hlava nehlava. To nejde. On mlží, on říká věci, které jsou správné pro hospodářský les, ale ne pro národní park“, podotýká vicepremiér.
Ředitel NP Šumava Jan Stráský vedle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS)
Schwarzenberg v rozhovoru také poukázal na vliv „hlubockého“ Pavla Dlouhého z ODS, který má své zájmy nejen v Budějovicích, ale také v areálu šumavského parku, kde je velmi kvalitní dříví. Je podle něj až nápadné, jak se někteří další funkcionáři postavili za těžbu dřeva na Šumavě, vše je prý logicky propojené. Schwarzenberg však připustil v duchu slov bývalého předsedy Senátu Petra Pitharta, že Stráský je čestný člověk, ovšem opět dodal, že se v problematice lesnictví opravdu nevyzná.
