Vláda by podle Senátu měla kvůli nárůstu ozbrojených střetů na východní Ukrajině využít všech prostředků, které posilují snahu o trvalé nastolení příměří v oblasti a jednání o mírovém urovnání konfliktu. Senát k tomu kabinet vyzval na návrh svých výborů. Zároveň označil Krym, který byl násilně připojen k Rusku, za součást Ukrajiny.
Přítomný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se k usnesení horní komory, kterou podpořilo 45 ze 63 přítomných senátorů, bezprostředně vyjádřit nechtěl. Do diskuse o výzvě se nepřihlásil ani žádný senátor. Usnesení připravily senátní výbory evropský a pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
"Krym je nadále součástí Ukrajiny. Jeho oddělení od této země je výsledkem ruské agrese a nemá oporu v mezinárodním právu," stojí mimo jiné v usnesení.
Senát poukázal na to, že na východní Ukrajině vzrůstá počet ozbrojených střetů za použití těžkých zbraní, ačkoli to dohody z Minsku o urovnání konfliktu zakazují. K nastolení klidu a splnění minských dohod je podle horní komory nutné nastolit trvalé příměří, ukončit podporu povstalců z ruské strany a obnovit možnost kontroly ukrajinsko-ruské hranice ukrajinskými státními orgány.
Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou vypukly v dubnu 2014 a od té doby si podle poslední statistiky OSN vyžádaly 9640 obětí a přes 22 tisíc zraněných. Boje dosud vyhnaly ze svých domovů 1,7 milionu lidí.
Mírový proces, který byl dohodnut v Minsku, dosud spor mezi Kyjevem s proruskými separatisty neurovnal. Na východě země nicméně platí příměří, které je však porušováno. Z neúspěchu mírových snah Kyjev obviňuje separatisty a Rusko, Moskva naopak dává vinu Ukrajině. Ukrajinský prezident Petro Porošenko v září uvedl, že povstalci podporovaní Ruskem disponují v Donbasu 700 ruskými tanky, 1250 dělostřeleckými systémy a tisícovkou obrněných transportérů s raketomety. Dnes mají o situaci jednat lídři Francie, Ruska, Německa a Ukrajiny.
