Skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou (za Severočechy.cz) chce v pondělí odeslat Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, kterou vyhlásil 1. ledna prezident Václav Klaus. Senátoři chtějí napadnout rozhodnutí, kterým hlava státu nařídila zastavit trestní stíhání trvající déle než osm let, u kterých hrozí nejvýše desetileté vězení. Amnestie podle nich porušuje práva poškozených v těchto kauzách a uzavírá jim možnost domoci se svých nároků.
V případě, že ÚS skutečně stížnost od senátorů obdrží, bude podle Rychetského nejprve zkoumat otázku takzvané aktivní legitimace. „Tedy, jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta republiky,“ uvedl. Poté se bude muset ÚS vypořádat s otázkou, jestli je v jeho kompetenci tento typ rozhodnutí hlavy státu přezkoumávat nebo dokonce zrušit.
Podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) Evropský soud pro lidská práva připouští určité velmi omezené důvody, pro které lze amnestii zrušit - v případě podvodů, nebo pokud existují průvodní okolnosti, které nebyly prezidentovi známé. A Klaus podle svých vyjádření v médiích nevěděl, na jaké případy zastavení trestního stíhání dopadne. „My si chceme o těchto okolnostech udělat v Senátu jasno, aby eventuální návrh k Ústavnímu soudu nebyla blamáž,“ uvedla Wagnerová v Otázkách Václava Moravce České televize. Proto podle ní senátoři žádají, aby jim Klaus přišel zodpovědět některé otázky ohledně jeho novoročního rozhodnutí.
Klaus prý rozsah amnestie znal
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl však prohlásil, že Klaus rozsah amnestie znal. Zjišťoval si například, kolik vězňů bude na základě jeho nařízení propuštěno. Nemohl však samozřejmě vědět na koho konkrétně dopadne jeho rozhodnutí o zrušení trestního stíhání. „Nejenže tyto informace nebylo možné získat, ale dokonce si myslím, že si je nesmí jakýkoli příští prezident, pokud by ho napadlo abolici udělat, předem zjišťovat,“ uvedl. Podle Wagnerové měl však Klaus znát alespoň rozsah a typologii zastavených kauz.
Rychetský řekl, že se Ústavní soud nebude v žádném případě rozhodovat o tom, zda souhlasí či nesouhlasí s amnestií. Je to výlučné právo prezidenta republiky a premiéra Petra Nečase (ODS). Předseda ÚS však zopakoval, že podle něj byla amnestie diletantsky připravená.
V rámci amnestie opustilo české věznice přes 6000 odsouzených, kteří si odpykávali kratší tresty vězení. Klaus prominul také některé podmíněné a veškeré alternativní tresty. Nejvíce kritiky si však vyžádalo jeho rozhodnutí o zastavení některých trestních stíhání. Dotklo se již totiž například soudce Jiřího Berky viněného ze zmanipulovaných konkurzů nebo tří představitelů vytunelované společnosti H-System.
