Soud odmítl vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě. Senátoři jsou proti

Mostecká uhelná společnost

Mostecká uhelná společnost Zdroj: Martin Pinkas, Euro

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení novely, jež vyškrtla z horního zákona možnost vyvlastnění nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin. Návrh loni podala skupina 19 senátorů, podle nichž bez možnosti vyvlastnění nelze v některých případech šetrně využít přírodní zdroje. Jeden ze signatářů stižnosti senátor Jiří Bis označil rozhodnutí soudu za špatné.

K přezkoumávání novel ÚS dlouhodobě přistupuje zdrženlivě a ruší je pouze v případech, kdy zákonodárce překročí své kompetence nebo legislativní proces vykazuje závažné vady. V tomto případě nic podobného soudci nezjistili, proto návrh odmítli, aniž by se argumenty senátorů věcně zabývali. Kdyby totiž soud novelu zrušil, „obživla“ by stará právní úprava. ÚS by se rázem stal takzvaným pozitivním zákonodárcem, což je úloha, která mu nepřísluší.

„Při vší úctě k Ústavnímu soudu si myslím, že toto jeho rozhodnutí je špatné,“ řekl senátor Bis. Podle něj se tak stát bez možnosti vyvlastnění nedostane ke svým nerostným surovinám. „Protože pokud tam bude ekologický aktivista, který bude mít metr čtvereční vlastnictví, tak ho nepřekoná,“ dodal.

Možná zruší celý zákon

Senátorům ale podle ústavních soudců nic nebrání v tom, aby podali návrh na zrušení celého horního zákona, případně jeho novelizované části, a to třeba s argumentem, že bez institutu vyvlastnění zůstává norma protiústavní. Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě vypadlo ze zákona v roce 2012. Sněmovna tehdy přehlasovala veto tehdejšího prezidenta Václava Klause, podle něhož vláda Petra Nečase novelou připravila stát o významný nástroj energetické politiky a otevřela cestu ke spekulacím s pozemky. Zákon tehdy podpořilo 120 poslanců.

Novela horního zákona budila rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji. Vítali ji odpůrci těžby hnědého uhlí, naopak proti ní demonstrovali odboráři z těžební společnosti, kteří se obávali zániku pracovních míst. Senátoři, převážně levicoví, v ústavní stížnosti argumentovali například tím, že stát má ústavní závazek šetrně využívat přírodní zdroje a chránit přírodní bohatství. Bez možnosti vyvlastnění prý hrozí újma i těžebním organizacím, které sice získají povolení k těžbě, ale fakticky ji nebudou moci zahájit kvůli odporu vlastníků nemovitostí. Nečasova vláda ve vyjádření k návrhu uvedla, že novelou posílila ochranu práv lidí v oblastech ohrožených těžbou.

Disproporce postavení státu

Soud si vyžádal také stanovisko Českého báňského úřadu. Podle jeho předsedy Ivo Pěgřímka kvůli novele vznikla disproporce mezi postavením státu jakožto vlastníka nerostného bohatství a vlastníky nemovitostí. Mohou prý nastat případy, kdy nebude možné celé ložisko řádně vydobýt ani ochránit.

Rozhodnutí ÚS připravoval soudce zpravodaj Vladimír Kůrka, soudci Ludvík David a Kateřina Šimáčková měli k nálezu odlišná stanoviska - nelíbilo se jim zvolené řešení. Například podle Šimáčkové měl soud návrh zamítnout, avšak po věcném projednání a zaujetí jasného postoje k vyvlastňování. ÚS měl vyjádřit svůj právní názor, a tím naplnit svou ústavní a společenskou úlohu, uvedla Šimáčková.