Bez Ukrajinců nic nepostavíme, potřebujeme tisíce dalších, žádají stavaři. Vláda slibuje změny
- Pomocí zkrácení lhůt pro pracovní povolení na dva měsíce a snížením administrativy hodlá stát nabrat do roku 2030 sto tisíc cizinců.
- Češi ve frontě na dělnické či stavební pozice nestojí, upozorňuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
- Podle firem české úřady zbytečně vyžadují tisíce papírových dokumentů.
Schválení vládní hospodářské strategie a také pokračování vstřícnějšího postoje k ukrajinským pracovníkům hodnotí především hnutí ANO jako velký skok kupředu. Materiál za nositele růstu Česka a jeho ekonomiky označuje privátní sektor. Počítá se zestátněním ČEZ, prodloužením hnědouhelných limitů a s posílením trhu práce právě cizinci.
Kabinet zároveň souhlasil s prodloužením možnosti pro Ukrajince získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Podpořili to Motoristé, naopak SPD byla proti. Z pohledu firem jsou to však zatím jen první malé kroky k většímu otevření Česka zahraničním zájemcům o místa.
Posily chybějí prakticky všude
Jen ve stavebnictví aktuálně pracuje 415 tisíc lidí, z toho desetinu tvoří občané Ukrajiny. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) v celém oboru chybějí tisíce řemeslníků, techniků nebo projektantů. A do pěti let může být neobsazených až 75 tisíc pozic.
Nedostatek personálu je i v průmyslu, kde scházejí operátoři výroby, svářeči, obráběči či technici. To omezuje tuzemskou ekonomiku, která je proexportně orientovaná. Problémy mají rovněž zdravotnictví, sociální služby, veřejná doprava, lázeňství či turismus včetně ubytovacích kapacit. Všude tam poptávají nejen pomocné, ale i kvalifikovanější síly. Podle Hospodářské komory (HK) na českém trhu práce dlouhodobě chybí na 250 tisíc lidí.
Češi se na stavby nehrnou
„Bez Ukrajinců by v Praze za posledních patnáct až dvacet let nebyl postaven jediný bytový dům,“ říká jednatel firmy Profiflex David Čechman. Jeho společnost mimo jiné dodává stínicí systémy na fasády.
Že ukrajinští pracovníci představují pro stavebnictví jednu z klíčových skupin, která v mnohém převyšuje Čechy, potvrzuje šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Jiří Nouza. „Naše členské firmy mají dlouhodobě velmi dobré zkušenosti s Ukrajinci jak z hlediska pracovních návyků, tak odbornosti. Jejich zapojení stabilizovalo trh práce v situaci, kdy domácí pracovní síla objektivně nestačí,“ uvádí Nouza.
Z praktického hlediska je pro stavaře spolupráce s Ukrajinci i jednodušší než s lidmi ze vzdálenějších zemí, u nichž jsou větší jazykové i kulturní bariéry. „Je třeba si otevřeně říct, že Češi ve frontě na stavební pozice nestojí – přestože jde o perspektivní obor s dlouhodobým uplatněním, rostoucí technologickou úrovní i se zajímavým finančním ohodnocením. Demografický vývoj je navíc neúprosný,“ dodává Nouza.
Podle Čechmana jsou Ukrajinci pracovití, rychle se učí a někteří už založili vlastní montážní firmy, které pro jeho společnost pracují. Podniky tak volají nejen v případě Ukrajinců, ale i dalších cizinců o snazší přístup k pracovním povolením či po uvolnění pobytových kvót.
Tisíce papírových dokladů
Schválená hospodářská strategie připravená už loni týmem ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) má zaměstnávání zahraničních pracovníků zrychlit. Pomocí zkrácení lhůt pro pracovní povolení na dva měsíce, implementací takzvaných chytrých víz a snížením administrativy má být do roku 2030 umožněno nabrat 100 tisíc cizinců.
A nemusejí to být jen Ukrajinci, ale i občané států jako Mongolsko, postsovětské republiky, Indie nebo Filipíny. Všichni narážejí na byrokratické překážky a zdlouhavost celého procesu, který je Německu nebo Polsku daleko rychlejší a flexibilnější.
Podle stavebních firem je jednou z klíčových bariér chybějící digitalizace. Dobře to ilustruje příklad právě ukrajinských nebo filipínských uchazečů o práci.
„V současnosti mezi Českem a Ukrajinou létají tisíce papírových lejster, která vše zpomalují. Celý proces je nesmírně administrativně náročný a současně nákladný,“ popisuje prezident SPS.
Podle stavebních firem je jednou z klíčových bariér chybějící digitalizace povolovacích procesů. Dobře to ilustruje příklad právě ukrajinských nebo filipínských uchazečů o práci. „V současnosti mezi Českem a Ukrajinou létají tisíce papírových lejster, která vše zpomalují. Celý proces je nesmírně administrativně náročný a současně nákladný,“ popisuje dále prezident SPS.
České úřady mimo jiné vyžadují spoustu dokumentů v originále, které se musejí ověřovat. Přitom už několik let běžně fungují datové schránky. Pomohla by také kratší lhůta pro zpracování dokumentace. Oficiálně je nyní 60denní, ale často se protahuje. HK by za ideální považovala jednotný online portál, který by řízení sjednotil a zpřehlednil.
Přetahování lidí konkurencí
K diskuzi je podle stavařů nutnost předložení výpisu z rejstříku trestů. V současnosti musejí být předkládány tyto výpisy i ze států, kde cizinec v minulých třech letech pobýval a byl tam déle než šest měsíců. Získat je v některých arabských zemích však nelze.
Třeba Filipínci to pak obcházejí tak, že si nechají vydat nový pas, čímž je problém z pohledu českých pravidel vyřešen. Nějakou dobu to však trvá, a navíc se z takového požadavku stává jen zdržující a zbytečná formalita.
Nejen „papírově“, nýbrž i finančně firmám ztěžuje a prodražuje nabírání posil rovněž takzvaná vázací doba cizince. Jde o lhůtu, po kterou je povinen pracovat pro původního zaměstnavatele. „Tato vázací doba je krátká, takže po pár měsících takový člověk odchází jinam. To je velmi zásadní problém,“ zdůrazňuje za SPS Nouza.
HK požaduje systém, který legálně, transparentně a férově nastaví pravidla jak pro domácí, tak i zahraniční pracovníky. „Zaměstnavatelé proto podpoří rozšíření programů ekonomické migrace, rychlejší přechod osob s dočasnou ochranou na standardní dlouhodobý pobyt, větší flexibilitu při změně zaměstnavatele a výrazné zjednodušení uznávání kvalifikací, které dnes v některých profesích trvá i několik let,“ upozorňuje specialista na programy ekonomické migrace podnikatelského sdružení Tomáš Zelený.
