Finanční úřady loni vybraly na dani z přidané hodnoty (DPH) téměř 350 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o 17 miliard korun více, celkem 164,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat Finanční správy. Meziročně vyšší daňové příjmy finanční správa zaznamenala také u daní z příjmu fyzických osob nebo u odvodů z loterií.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo za loňský rok 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob vybíraných srážkou. V případě DPH dostanou obce 20,83 procenta a kraje 8,92 procenta.
Podle ministerstva financí tak daňové příjmy obcí budou za loňský rok v meziročním srovnání o 14 miliard vyšší a u krajů o 8,4 miliardy vyšší. Obce by tak měly z daní dostat 155,9 miliardy korun a kraje 61 miliard korun.
Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply o 69 miliard na zhruba 888 miliard korun.
Růst u firemních daní podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí odráží oživení ekonomické činnosti a efektivnější výběr daní. U DPH podle MF pomohlo kontrolní hlášení a růst spotřeby. Zároveň ale stát na DPH vybral loni méně, než plánoval. Rozdíl mezi skutečností a plánem je podle Babiše způsoben odhadem příjmů z elektronické evidence tržeb. Ty již pro loňský rok MF odhadovalo na více než dvě miliardy korun. Evidence tržeb ovšem začala až 1. prosince.
Samotný státní rozpočet loni z DPH získal 245,7 miliardy korun, meziročně o devět miliard více. Na firemních daní do státní kasy putovalo 111,2 miliardy korun, meziročně o 11,6 miliardy více.
Od letoška pak obce dostanou více z DPH, když jejich podíl stoupne na 21,4 procenta. Současně už ale nebudou dostávat podíl 30 procent, který jim nyní připadá z daní fyzických osob samostatně výdělečně činných. Pro obce by to mělo podle dřívějších odhadů znamenat dodatečný celkový výnos asi dvě miliardy korun ročně na DPH, ale na daních z příjmu podnikatelů přijdou asi o miliardu ročně.
Loni stouply státu také výnosy z odvodů z loterií, a to na 2,4 miliardy korun z předloňských 1,9 miliardy korun. Loňská novela zákona o hazardu zvýšila sazbu pro technická zařízení, tedy hlavně automaty, z 20 na 28 procent. U ostatních druhů sázek, například kurzových, daň vzrostla z 20 na 23 procent.
Ze statistik MF k výsledkům státního rozpočtu za loňský rok pak vyplývá, že na spotřebních daních loni stát vybral 158,2 miliardy korun, meziročně o 7,7 miliardy korun více.
Státní rozpočet loni skončil v přebytku 61,8 miliardy Kč, což je nejlepší výsledek od vzniku Česka. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 70 miliard korun. Podle analytiků přebytek odráží dobrý výkon ekonomiky a nízké investice. Vládní politici přičítají přebytkové hospodaření ekonomickému růstu, úsporám ve státních výdajích a lepšímu čerpání peněz z EU. Podle opozice ale občané dopady rozpočtového přebytku nepocítí ani na daňových úlevách, ani na zlepšení služeb.
