Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Stát za budovy a pozemky zaplatí 450,8 milionu korun včetně daně. Kupní smlouvu v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Muzeum se bude o areál starat. Dalších přibližně 120 milionů korun se odhaduje jako náklady na sanaci areálu a jeho další úpravy včetně vybudování pietního místa.
Smlouva na 450 milionů korun řeší jen odkup objektů. Přibližně 90 milionů korun bude stát odstranění budov a ekologické zátěže, 20 milionů korun se odhaduje na vybudování pietního místa. "S náklady na památník by mohly pomoci zdroje z takzvaných norských fondů," řekl náměstek. Na podobu památníku bude vypsaná architektonická soutěž. Předtím se ještě na místech odstraněných budov uskuteční neinvazivní archeologický průzkum. Chov vepřů má v Letech skončit do jara. Důstojný památník by mohl na místě vzniknout během nejbližších let.
Po podpisu smlouvy musejí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě. Je svolána na 4. prosince. V návrhu usnesení valné hromady stojí, že podepsaná smlouva nabude účinnosti 15. února 2018 a splatnost je nejpozději do 31. října 2018. Vláda koupi schválila v srpnu, koncem října odtajnila smlouvu.
"Poslední dva měsíce jsme začal mít pochybnosti o tom, zda stát dodrží slovo," řekl Čech, který se v minulých týdnech vyjádřil, že stát podle něj podpis smlouvy odsouvá. "Jsme zemědělství, které má svůj rytmus, dlouhodobější než průmyslové podniky. Kdyby došlo k podpisu do konce září, na konci března bychom mohli areál předat. V srpnu vláda rozhodla, v září se ale nepodepsalo. Ale v důvěře ve vládu a v pana ministra Hermana jsme pokračovali, útlum už běží a původní termín bude dodržen," řekl Čech.
Podpisu přihlížel také bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který vyřešení dlouholetého problému s vepřínem deklaroval jako jednu ze svých priorit. Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu, poděkoval jménem všech pozůstalých za to, že vláda vyřešila dlouholetý problém.
O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. K uzavření vepřína Česko dostávalo výzvy ze zahraničí, romské komunity letošní rozhodnutí vnímají jako úlevu a zadostiučinění.
Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, letos ale souhlasila s finanční kompenzací. Pozemky pod budovami patří státu. Areál v Letech se stavěl od roku 1972, umístěno tam bylo 13.000 prasat.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní, později se stejně jako tábor v Hodoníně u Kunštátu změnil na sběrný. Do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Tábor na konci druhé světové války shořel. Archeologové na jeho místě letos našli jeho pozůstatky i předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. Dostalo je Muzeum romské kultury. Projekt měl také získat materiály, na jejichž základě by šlo vyhlásit tábor památkou.
