Pražský vrchní soud odblokoval majetek miliardáře Pavla Tykače, který mu policie v červenci zastavila kvůli vyšetřování kauzy CS Fondů. Chybí jasný důkaz, že by Tykač obdržel výtěžek z trestné činnosti.
Blokovat majetek bylo nepřiměřené, uznal soud
O odblokování majetku čtvrtého nejbohatšího Čecha rozhodl soud minulý týden v pátek, jak uvedl server Aktuálně.cz. Tykač tak má znovu přístup k nemovitosti v hodnotě 102 milionů korun a také bankovnímu účtu, kde má statisíce korun.
Policie zablokovala Tykačův majetek kvůli podezření, že se podílel na vyvedení majetku z CS Fondů. V 90. letech z nich zmizela zhruba miliarda korun. Soud ale nyní rozhodl, že zablokování majetku je vzhledem k důkazní situaci nepřiměřené. Z doposud provedeného vyšetřování prý totiž nijak nevyplývá, že by se Pavel Tykač jakkoliv podílel na trestné činnosti související s CS Fondy.
| Kauza vytunelovaných CS fondů |
|---|
| V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří. |
| CS fondy do února 1997 ovládala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače. |
| V únoru 2007 zmírnil odvolací soud předchozí rozsudek pražského městského soudu a poslal do vězení za podvod čtveřici mužů. |
| Bývalý jednatel Umany Josef Matoulek dostal osm let vězení, další jednatel této firmy Vladislav Naď si vysloužil pět let, uprchlý makléř Umany Tomáš Roit a tehdejší předseda představenstva správcovské společnosti CS Fondů Václav Vojtíšek (dříve Václav Franta) dostali po čtyřech letech. Matoulek, který v srpnu 2009 nastoupil do vězení, se opakovaně a marně snažil verdikty zvrátit. Naposledy jeho žádost odmítl v polovině loňského června pražský vrchní soud. |
| Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. |
| Loni v listopadu Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí oznámilo, že proti rozhodnutí podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Soudy ještě řeší spor mezi českým státem a kyperskou společností SG Solar Green Limited (dříve Lapursa), která požaduje téměř miliardu korun jako náhradu škody způsobené vytunelováním CS fondů. |
