Kvůli dlouhému čekání na církevní restituce však podle ÚS vznikla protiústavní mezera v zákoně, kterou musejí vyplňovat soudy - podobně jako v minulosti nahrazovaly chybějící deregulaci nájemného. ÚS podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka samozřejmě sleduje aktuální dění kolem návrhu církevních restitucí. „Na druhé straně by bylo nemožné, aby Ústavní soud i nadále čekal, jak ten legislativní proces dopadne, protože pak by se na tom protiprávním vztahu sám spolupodílel,“ řekl Balík.
Zákonodárci se v očích Ústavního soudu svou mnohaletou nečinnosti dopustili libovůle. „Dnes nestačí jenom to, že ten zákonodárce na přijetí zákona pracuje. Už by bylo na čase, aby nějakým způsobem rozhodl a ten legislativní proces byl dokončen. Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení ústavy,“ uvedl Balík. Obecné soudy by už po dnešním nálezu neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf. Každý nárok by měly řádně projednat a pokud bude církev v právu, musejí majetek vydat.
„Nejde o nic nového. To, že je povinností parlamentu přijmout majetkové narovnání státu s církvemi, to už Ústavní soud judikoval v minulosti,“ řekl stínový ministr spravedlnosti ČSSD a prezidentský kandidát Jiří Dienstbier. Nález podle něj ale nic nevypovídá o obsahu zákona. Vláda předložila neférový zákon. „Problém je v tom, že by se měly církvím vracet pozemky o které přišly už podle první pozemkové reformy z roku 1919. Asi bude těžko někdo tvrdit, že Masaryk a Benešem byli zloději a jejich křivdy je potřeba církvím napravovat,“ zdůraznil Dienstbier.
Podle první místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové soud už dříve poukazoval na možnost individuálních žalob církví. „To, že na to Ústavní soud upozorňuje opětovně je vlastně pokračováním toho varování. Myslím si, že to byl jeden z těch vážných důvodů, pro který bylo potřeba restituce přijmout, když odhlédneme od hlediska morálního, kdy už opravdu není možné tento stav prodlužovat,“ řekla.
Nález ÚS za podporu vládnímu návrhu zákona naopak nepovažuje předseda KSČM Vojtěch Filip. Je to podle něj jen vyslovení názoru, že Ústavní soud nechce vstupovat do pravomoci parlamentu, který upravuje právní poměry mezi státem a jednotlivými subjekty. „To zda se církvím vydá jeden nebo pět kostelů či jiných zařízení neznamená, že by se jim měly vydávat lesy, pole a luky,“ dodal.
Jana Havligerová: Stýská se prezidentovi po vládní krizi?
Podle advokáta Stanislava Hykyše má dnešní nález široký dopad. „Církvím a náboženským společnostem se otevírá reálná cesta podávat stovky žalob k uplatnění historického majetku. Mám za to, že přijetí zákona o vyrovnání by tento stav eliminovalo a předešlo by stovkám soudních sporů,“ řekl Hykyš.
Po případném schválení církevních restitucí by se majetkové poměry státu a církví samozřejmě řídily podle nové úpravy, podotkl Balík. Ústavní soud nedal obecným soudům žádná přesnější vodítka, jak do té doby postupovat. Podle Balíka to ústavním soudcům nepřísluší. Dnešní nález navazuje na starší judikaturu Ústavního soudu, je však radikálnější. Nevzešel z pléna, tedy sboru všech soudců, ale z tříčlenného senátu. Jeden ze členů senátu, Jiří Nykodým, uplatnil odlišné stanovisko.
Církevní restituce jsou stále předmětem politického boje. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Pochybnosti dal najevo i prezident Václav Klaus.
