Ústavní soud se odmítl zabývat návrhem na zrušení inkluze ve školství

Podle ÚS nejsou navrhovatelé jakožto fyzické osoby oprávněni napadnout přímo ustanovení školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky. „Ústavní soud se tedy návrhem věcně nemohl zabývat a odmítl jej z procesních důvodů,“ zdůvodnil soud rozhodnutí na svém webu.

Při podání návrhu počátkem března Novák zdůraznil, že v ČR není inkluze řádně otestována a neví se, zda skutečně bude pro handicapované výhodou. Rodiče navrhující zrušení inkluze se domnívají, že dětem s postižením nepomohou srovnat rozdíly mezi nimi a ostatními školáky ani asistenti.

Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsoben jejich potřebám. Se zvládnutím různých potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti, ale také nové školní pomůcky.

V ČR žije asi 13 tisíc dětí s lehkým mentálním postižením. Mnohé z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku

Se zavedením inkluze na školách v ČR se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně.

V ČR žije asi 13 tisíc dětí s lehkým mentálním postižením. Mnohé z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku. I přes tyto obtíže 3300 dětí je již nyní začleněno do tříd na základních školách.

Většina ostatních školáků s lehkou mentální poruchou navštěvuje některou ze 14 základních škol praktických v ČR, kde jim učitelé pomáhají, aby výuku zvládli i se svým omezením.

Jiří Trunda: Každý nový ministr přijde a má nápady. To je strašné