Ústavní soud se odmítl zabývat návrhem na zrušení inkluze ve školství
Podle ÚS nejsou navrhovatelé jakožto fyzické osoby oprávněni napadnout přímo ustanovení školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky. „Ústavní soud se tedy návrhem věcně nemohl zabývat a odmítl jej z procesních důvodů,“ zdůvodnil soud rozhodnutí na svém webu.
Při podání návrhu počátkem března Novák zdůraznil, že v ČR není inkluze řádně otestována a neví se, zda skutečně bude pro handicapované výhodou. Rodiče navrhující zrušení inkluze se domnívají, že dětem s postižením nepomohou srovnat rozdíly mezi nimi a ostatními školáky ani asistenti.
Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsoben jejich potřebám. Se zvládnutím různých potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti, ale také nové školní pomůcky.
„V ČR žije asi 13 tisíc dětí s lehkým mentálním postižením. Mnohé z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku“
Se zavedením inkluze na školách v ČR se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně.
V ČR žije asi 13 tisíc dětí s lehkým mentálním postižením. Mnohé z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku. I přes tyto obtíže 3300 dětí je již nyní začleněno do tříd na základních školách.
Většina ostatních školáků s lehkou mentální poruchou navštěvuje některou ze 14 základních škol praktických v ČR, kde jim učitelé pomáhají, aby výuku zvládli i se svým omezením.
Jiří Trunda: Každý nový ministr přijde a má nápady. To je strašné
