Ústavní soud zrušil nadstandardy i zvýšení poplatků za hospitalizaci | E15.cz

Ústavní soud zrušil nadstandardy i zvýšení poplatků za hospitalizaci

Ústavní soud
Ústavní soud
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ústavní soud zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den i pokuty od pojišťoven za nevybírání regulačních poplatků. Zarazil tak klíčové části vládní zdravotnické reformy.

Nadstandardy - příplatky pacientů za kvalitnější péči - budou zrušeny zhruba do 14 dní. Zbylé dvě části reformy jsou zrušeny s odloženou platností. Soud dal zákonodárcům čas do konce roku, aby zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušili sami.

Všechny zrušené části zdravotnické reformy jsou zakotveny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Tyto sporné paragrafy požadovalo odstranit ze zákona 51 poslanců ČSSD. Ústavní soudci normě vytýkají nerůznější pochybení. U nadstandardů je chyba v tom, že jsou chybně popsány ve vyhlášce k zákonu, nikoli přímo v něm. Soudcům vadí také to, že reforma v otázkách poplatků nedělá rozdíl mezi lidmi výdělečně činnými a ostatními, třeba seniory.

Norma umožnila rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“ - tedy standardy a nadstandardy. Pokud v konkrétně vymezených situacích existovaly dvě rovnocenné alternativy léčby, mohl si pacient vybrat mezi základní a nadstandardní. Pojišťovna ale podle dosavadní podoby zákona hradila „takový způsob zdravotních služeb, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění“ - tedy levnější variantu. Rozdíl v nákladech platí pacient.

Lidé si zatím mohou vybírat například lepší oční čočky, lehčí sádru nebo lepší očkování. V budoucnu mohlo být nadstandardů více, zatím je ale ministerstvo zdravotnictví neprosadilo.

Soudci: Problém je ve formě

ÚS v minulosti připustil, že je možné vytvořit standardní a nadstandardní péči. Problém je nyní podle soudu v tom, jak to zákonodárci učinili; současná podoba zákona k nadstandardům není dostatečně srozumitelná. Zákon by totiž měl plně popisovat a upřesňovat pojem nadstandardní péče. Zatím tomu tak není. Nadstandard je vymezen ve vyhlášce k zákonu, což je špatně.

Sociální demokraté kritizují také zvýšení poplatku za lůžkovou péči v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Stokoruna může mít podle ČSSD pro seniory, děti a sociálně slabé takzvaný rdousící efekt, což je termín zavedený ústavními soudci v jejich prvním nálezu o poplatcích ve zdravotnictví.

U této části reformy vidí ÚS problém v tom, že zákon nerozděluje a nepopisuje, „kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby a kdy jde skutečně jen o doprovodnou hotelovou službu“. Soudci upozornili na to, že v sousedních zemích jsou, co se týká poplatku za lůžko, stanoveny určité limity a také časová omezení. ÚS navrhuje, aby se upustilo od termínu poplatek za lůžko a zavedl přesnější platba za ubytování.

Další sporné paragrafy upravují pravomoc pojišťoven ukládat až milionové pokuty poskytovatelům péče, a to například za to, že nevybírají od pacientů regulační poplatky. V této části reformy vidí soudci problém v tom, že pojišťovnám dává dominantní postavení nad zdravotnickými zařízeními. Soudci připomněli, že zdražení sankcí je „dramatické“. Původně za nevybírání poplatků hrozila pokuta jen 50 tisíc korun. V zákonu schází diferencování, například mezi osobami výdělečně činnými, seniory a dětmi, uvedl soudce Jiří Nykodým.

Dnešnímu vyhlášení nálezu nepředcházelo žádné veřejné projednávání, soudci se tentokrát obešli bez něj. Návrhem se zabývali od prosince 2011. Nynější soudce zpravodaj Nykodým kauzu převzal od Jiřího Muchy, jemuž vypršel mandát ještě předtím, než stačil případ dotáhnout do konce.

Svůj dosud asi nejvýznamnější nález o zdravotnictví vyhlásil ÚS v květnu 2008. Tehdy zamítl návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí, která zavedla poplatky u lékaře. Podle tehdejšího nálezu nejsou poplatky protiústavní, pokud nemají „rdousící efekt“ a nevytvářejí bariéru v přístupu ke zdravotní péči.

Odlišné stanovisko s nálezem si z 15 ústavních soudců vyhradili soudci Stanislav Balík, Vladimír Kůrka a Michaela Židlická. Dagmar Lastovecká má odlišný názor pouze zčásti. Ivana Janů se neztotožňuje z odůvodněním nálezu.

Nadstandardy, které spolu s dalšími částmi zákona o veřejném zdravotním pojištění dnes zrušil Ústavní soud
Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožnila dělit péči na standard a nadstandard, schválila Sněmovna v září 2011, když přehlasovala senátní veto. Příslušnou vyhlášku pak vydal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v prosinci 2011 a začala platit od 1. ledna 2012.
V první fázi se může připlácet za 18 nadstandardů, konkrétně za lehčí sádru, lepší oční čočky nebo některá očkování. Ministerstvo zdravotnictví původně plánovalo seznam nadstandardů časem rozšířit až o 70 položek, například o robotické operace nebo lepší náhrady kloubů, po ústavní stížnosti poslanců ČSSD ale s novinkami počkalo.
Základním principem připlácení za nadstandardy je to, že pacient v případě, že má zájem o „dražší, ale zároveň stejně terapeuticky účinnou metodu léčby“, nehradí celý zákrok. Připlatí si jen rozdíl mezi cenou nadstandardní metody a tím, co v rámci běžné péče hradí zdravotní pojišťovna. Předtím museli zájemci hradit lepší péči v plné hodnotě. Zdravotnická zařízení přitom nejsou povinna nadstandardy nabízet.
Podle informací ministerstva zdravotnictví se objem plateb v rámci nadstandardů pohyboval za loňský rok v řádu několika desítek milionů korun. Pacienti měli zájem hlavně o měkké čočky, které řeší více očních vad, za které dali přes 40 milionů. Další čtyři miliony si lidé připlatili za očkování a 1,5 milionu za lehčí sádru.
V konkrétních případech mohli zájemci o lepší péči ušetřit oproti předchozímu stavu stovky až tisíce korun. Podle informací odborné společnosti očních lékařů z listopadu 2011 mohli ušetřit zájemci o lepší čočku při léčbě šedého zákalu zhruba 3 tisíce korun z celkových 8 až 20 tisíc korun.
Proti nadstandardům vystupovali nejen opoziční poslanci a senátoři. Výrazná kritika zaznívala i od představitelů České lékařské komory, podle jejího prezidenta Milana Kubka nemají nadstandardy v současné podobě větší přínos pro pacienty, na druhou stranu ale znamenaly nárůst výdajů pro pojišťovny.

Jana Havligerová: Při vší bídě to byla dobrá vláda

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.