„Ta jména jsou vskutku skvostná,“ řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Větší debata se vedla o Pitharovi, většina radních ho nakonec podpořila. „Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu,“ uvedla členka rady Naděžda Kavalírová. Na příštím jednání rady přibudou do vědecké rady další jména, dodal mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.
Patnáctičlenné osazenstvo předchozí rady v dubnu kompletně rezignovalo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Obávali se o další směřování instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu.
Vědecká rada je poradní platformou pro výzkum, členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Foglová do ní navrhla historika Zdeňka Beneše, dánského historika a bohemistu Petera Buggeho, politologa Ladislava Cabadu, politologa Michala Pehra, švýcarského historika Adriana von Arburga, historika a politologa Jana Rataje, politologa Karla Vodičku a psychologa a odborníka na československý samizdat Tomáše Vrbu.
Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je oproti funkci člena hlavní rady neplacená.
Mezi odstoupivšími členy bývalé vědecké rady byli kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš, Ladislav Bukovszky či šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě Lukasz Kamiński.
Situace v ÚSTR je v poslední době napjatá. Spory o ÚSTR vyvrcholily odvoláním ředitele Hermana a jmenováním Foglové. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců. Vládní ODS a opoziční ČSSD se navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci. Proti změnám se postavila i část zaměstnanců. Hlavní radu volí Senát, v němž má nyní převahu levicová opozice.
Prečan nedávno řekl, že situace kolem ÚSTR je zpolitizovaná. Neboť zákon o ústavu poskytuje politikům možnost jmenováním nejvyššího orgánu ústavu, tedy rady, ovlivňovat jeho činnost a personální strukturu vedení. „Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště,“ míní historik. „ODS byla spokojená v době, kdy měla rozhodující vliv na složení rady a odtud na obsazení vedoucích funkcí a obměňování personálu ústavu. Po loňských senátních volbách, kdy shodou okolností končilo funkční období většině členů rady, v jejímž čele stála pět let paní Kavalírová, se změnil poměr sil Senátu,“ podotkl Prečan.
