Předdůchody jsou určeny pro pracovníky v náročných profesích i pro ty, kteří pár let před penzí přijdou o práci a jinou už nemůžou najít. Předdůchod bude možné získat maximálně pět let před řádným důchodovým věkem. Bude ale nutné si na něj dostatečně naspořit, aby měsíční výplata činila aspoň 30 procent průměrné mzdy. Smlouvy je možné uzavírat od ledna.
Předdůchod, který zavádí novela o doplňkovém penzijním spoření, se liší od předčasného důchodu. Ten je možné dostat už nyní. Zatímco předčasnou penzi pobírá člověk z veřejného systému, na předdůchod si musí sám našetřit v takzvaném třetím důchodovém pilíři. Přispívat mu může i zaměstnavatel. Příspěvek si pak může odečíst z daňového základu, a to ročně do 30 tisíc korun - měsíčně to tedy činí až 2500 korun. Kvůli předčasné penzi bývá trvale krácený starobní důchod. Při čerpání předdůchodu se státní penze nesníží a stát bude navíc odvádět i zdravotní pojištění.
Na účtu musí být dost peněz
Na předdůchod budou mít nárok ale jen lidé, kteří sami či s pomocí zaměstnavatele naspoří dost peněz. Měsíční výplata musí dosáhnout aspoň 30 procent průměrné mzdy ve státě. Nyní by to tedy bylo přes 7350 korun. Na dva roky předdůchodu, což je nejkratší možná doba, by teď bylo podle ministerstva práce potřeba našetřit zhruba 180 tisíc korun. „To znamená spořit zhruba po dobu deseti let přibližně 1500 korun měsíčně,“ upřesnilo ministerstvo.
Pokud by pracovník chtěl čerpat předdůchod po celých pět let, než dosáhne důchodového věku, musel by mít při dnešní průměrné mzdě na kontě podle ministerstva aspoň 430 tisíc korun. Ministerstvo uvedlo, že je možné naspořit i méně a chybějící částku vložit na předdůchodový účet z jiných úspor. Pokud by na něj ale střadatel měsíčně posílal méně než 1000 korun, přišel by o část státních příspěvků.
