Věra Čáslavská zemřela, legendární gymnastce bylo 74 let
V úterý večer zemřela ve věku 74 let legendární sportovní gymnastka a sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská. Uvedl to Český olympijský výbor. Nejúspěšnější česká olympionička, kterou komunisté označili za nepřítele lidu, dlouhodobě bojovala s rakovinou slinivky.
Čáslavská podstoupila vloni v polovině května náročnou osmihodinovou operaci, po které strávila tři týdny v nemocnici. Od té doby musela absolvovat několik chemoterapií, chodila na transfuze a zhubla o více než patnáct kilogramů. Letos v létě se její stav opět zhoršil a neodcestovala kvůli tomu na olympijské hry do Ria de Janeiro.
ČOV: Nejvýznamnější osobnost českého sportu
„Věra Čáslavská byla jednou z nejvýznamnějších osobností v historii českého sportu. Byla vždy příkladem pro ostatní, ať už jako sportovkyně, díky svým občanským postojům, nebo díky obdivuhodné bojovnosti, kterou prokázala v osobním životě. Do poslední chvíle byla plná energie, kterou dokázala rozdávat všem lidem v jejím okolí. Bude nám velmi chybět,“ uvedl předseda ČOV Jiří Kejval.
Lidé včetně sportovců a politiků na sociálních sítích sdílejí osobní vzpomínky a společné fotografie. Shodují se vesměs v tom, že Čáslavská byla především silná osobnost. Předseda Klubu olympioniků Oldřich Svojanovský ocenil, jak Věra Čáslavská se zákeřnou nemocí statečně bojovala. Majitel dvou olympijských medailí z veslování uvedl, že porazila i prognózy lékařů, kteří jí při rakovině slinivky tolik času nedávali.
Jen v dobrém a s láskou na ni podle svých slov bude vzpomínat skifař Ondřej Synek, který se s ní naposledy setkal krátce před olympijskými hrami v Riu de Janeiro. „Na paní Čáslavskou budu vzpomínat vždy jen v dobrém. Vždy mě podporovala, fandila mi a navíc to byla největší legenda českého sportu. A nejen sportu. Byla to i bojovnice za takové to lidství. Byla hrozně čilá, aktivní,“ řekl Synek.
Za černý den označila dnešek rychlobruslařka Martina Sáblíková, kterou Čáslavská podporovala v její snaze představit se v Brazílii v cyklistické časovce. „Dnešní den zůstane černým dnem v mém srdci. Odešla nám sportovní legenda, úžasný člověk, který dokázal rozdávat naději a optimismus a byla mým velkým vzorem - paní VĚRA ČÁSLAVSKÁ. Nikdy nezapomeneme!!!,“ uvedla Sáblíková na sociální síti.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) si Čáslavská zaslouží, aby byla pohřbena s co největšími poctami, které by zohlednily její přínos. Státní pocty podporuje i ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní by Česká republika měla splnit také jedno z posledních přání Čáslavské a uspořádat v Česku po roce 2020 mistrovství světa v gymnastice.
Život Čáslavské připomínal podle režisérky Olgy Sommerové horskou dráhu. „Svůj život ale Věra s energií a statečností ustála. Byla zářivou osobností. Tolik toho udělala, že tady s námi bude pořád - se mnou tedy určitě,“ řekla autorka oceňovaného dokumentu Věra 68.
Na bradlech se Čáslavská proslavila prvkem, kdy se odpoutala od horní žerdi, ve vzduchu se otočila kolem své osy a znovu se chytila bradel. Kromě cvičení na bradlech se Čáslavská excelovala také ve víceboji, na kladině a na přeskoku.
Přehled nejúspěšnějších sportovců z ČR a Československa na letních olympijských hrách: | |||||
---|---|---|---|---|---|
Jméno | Sport | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
Věra Čáslavská | sportovní gymnastika | 7 | 4 | 0 | 11 |
Emil Zátopek | atletika | 4 | 1 | 0 | 5 |
Jan Železný | atletika | 3 | 1 | 0 | 4 |
Jan Brzák | rychlostní kanoistika | 2 | 1 | 0 | 3 |
Barbora Špotáková | atletika | 2 | 0 | 1 | 3 |
Josef Holeček | rychlostní kanoistika | 2 | 0 | 0 | 2 |
Martin Doktor | rychlostní kanoistika | 2 | 0 | 0 | 2 |
Štěpánka Hilgertová | vodní slalom | 2 | 0 | 0 | 2 |
Eva Bosáková | sportovní gymnastika | 1 | 2 | 1 | 4 |
Ladislav Vácha | sportovní gymnastika | 1 | 1 | 2 | 4 |
Ludvík Daněk | atletika | 1 | 1 | 1 | 3 |
Kateřina Emmons | sportovní střelba | 1 | 1 | 1 | 3 |
Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Věnovala se pak trénování. Vychovávala mladé adeptky sportovní gymnastiky jak v Praze, tak v Mexiku.
Počátkem roku 1990 se Čáslavská po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky stala jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport, od července 1991 byla jeho asistentkou. V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
Gymnastická královna Čáslavská si prošla rájem i peklem |
---|
Zatímco po olympiádě v Mexiku 1968 patřila sportovní gymnastka a sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská k nejobdivovanějším osobnostem planety, pár měsíců poté byla komunistickým režimem prohlášena za nepřítele lidu a nemohla sehnat práci. Po listopadu 1989 se znovu vrátila do popředí zájmu jako poradkyně prezidenta či předsedkyně Českého a Čs. olympijského výboru, po rodinné tragédii se však stáhla do ústraní. V úterý večer 30. srpna legendární gymnastka po těžké nemoci zemřela ve věku 74 let. |
Během své fenomenální kariéry vybojovala „Zlatá Věra“ na 140 medailí včetně 11 olympijských, čtyřikrát se stala mistryní světa a jedenáctkrát mistryní Evropy. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, čtyřikrát ji zvolili nejlepší domácí sportovkyní roku a v roce 2001 byla zařazena k Emilu Zátopkovi mezi Sportovní legendy. |
Narodila se 3. května 1942 v Praze a s gymnastikou začínala ve 14 letech pod vedením své slavné předchůdkyně Evy Bosákové. Díky nezměrné píli a tréninkové dřině vystoupala až na vrchol. Se svými trenéry vymýšlela stále obtížnější prvky, které pak dokázala zacvičit s bravurou a elegancí. |
Po stříbru ze soutěže družstev na OH 1960 v Římě získala o čtyři roky později v Tokiu čtyři medaile včetně tří nejcennějších, o další triumf ji připravil pád na bradlech. Galapředstavení na hrách v Mexiku jí vyneslo dokonce čtyři zlaté (včetně obhajoby ve víceboji) a dvě stříbrné. |
„V Mexiku skončila moje - v podstatě jednoduchá - sportovní cesta, pro mne osobně krásná a čímsi čistá. Jestliže pád z bradel v Tokiu byl mou malou osobní tragédií, pak vítězství v Mexiku nemohlo nic změnit na naší tragédii národní,“ prohlásila v reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy poté, co v Mexiku naposledy uchvátila svými sestavami celý svět. |
Krátce po triumfálním návratu do Československa ji jako jeden ze symbolů Pražského jara čekaly výslechy Státní bezpečnosti, a když i přes nátlak odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, upadla v nemilost. Než mohla začít trénovat mladé talenty, musela si několik let vydělávat například úklidem domů. |
Koncem 70. let dostala Čáslavská spolu s manželem Josefem Odložilem, za něhož se provdala během OH 1968 v Mexiku, povolení vycestovat i s dětmi Radkou a Martinem do země, v níž byla i díky své pohádkové svatbě stále velmi populární. Oba se dva roky věnovali místním talentům, jejich manželství však utrpělo vážné trhliny a po 19 letech skončilo rozvodem. |
V srpnu 1993 došlo na diskotéce v Domašově k potyčce mezi Odložilem a jejich synem Martinem, při níž někdejší stříbrný olympijský mílař utrpěl vážná zranění, kterým o pár dnů později podlehl. Po zdlouhavém procesu byl Odložil mladší odsouzen ke čtyřem letům vězení, avšak vzápětí mu tehdejší prezident Václav Havel, pro nějž Čáslavská začátkem 90. let pracovala jako poradkyně, udělil milost. |
Někdejší gymnastickou královnu, jež byla v té době i předsedkyní ČOV a členkou MOV, poznamenala celá událost a její následná medializace natolik, že musela být nadlouho hospitalizována v psychiatrické léčebně. Tehdy se stáhla do ústraní a několik let žila v domě s pečovatelskou službou, než v sobě našla dost sil vrátit se do normálního života. Před čtyřmi lety o ní natočila režisérka Olga Sommerová dokument Věra 68. |
Od května loňského roku bojovala s rakovinou slinivky břišní. Českým sportovcům na letošních olympijských hrách v Riu de Janeiro předpovídala 14 medailí a v osobním dopise se přimluvila u předsedy MOV Thomase Bacha za umožnění startu Martiny Sáblíkové v cyklistické časovce na hrách. Mezinárodní sportovní arbitráž CAS však start Sáblíkové v Riu zamítla. |
„Nikdy jsem nebyla taková, jakou si mě lidé vysnili. Ale ti lidé, nebo celý národ mi dávali sílu, abych překonala únavu a strach. Nikdy jsem nebyla tak odvážná a sebevědomá, abych hledala sílu jen sama v sobě,“ řekla kdysi výstižně držitelka řady vyznamenání včetně státní Medaile Za zásluhy. |