Veřejné zakázky extrémně zlevnily, stále jsou ale neprůhledné

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky Zdroj: ctk

ČTK
Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od loňského dubna přinesla extrémně nízké ceny. Kvůli tomu ale klesá kvalita těchto zakázek, největší problém to může způsobit hlavně u stavebních prací. Novela bohužel nesplnila svůj hlavní cíl – zvýšit transparentnost, soutěže totiž podle úředníků zůstaly neprůhledné.

Zadavatelé veřejných zakázek, tedy státní úřady a samosprávy, si současnou praxi při tendrech většinou pochvalují. Zájemci o zakázku totiž často přichází s velmi nízkými cenami, což je zvlášť markantní u stavebních zakázek. Ty se nyní daří vysoutěžit i za méně než polovinu projektované ceny. Hlavně politici ve vedení úřadů a samospráv si to pochvalují a z neznalosti to přičítají současnému znění zákona.

Ten přitom nikomu nenařizuje, aby hodnotil nabídky pouze podle ceny. „Problém nízkých cen je vyvolán objektivní situací na trhu, kde došlo ke zvýšení konkurenčního boje v souvislosti s ekonomickou krizí a se snižováním vládních výdajů. Není to nic specifického pro veřejné zakázky. Institut mimořádné nízké ceny (umožňující vyřadit nabídku kvůli výrazně nízké ceně - pozn. red.) navíc v zákoně už je. Jde jen o to, že obtížně aplikuje,“ prohlásil před nedávnem náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Nováček.

Úředníci se bojí sporů

Letošní průzkum poradenské společnosti Otidea mezi více než 450 úředníky státních orgánů, krajů, měst a obcí zadávajících veřejné zakázky však odhalil, že se úředníci bojí sporů kvůli netransparentnosti výběrových řízení. Celých 80 procent zadavatelů veřejných zakázek proto stále používá jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu.

Navíc 90 procent zadavatelů ze státní správy a samosprávy je přesvědčeno, že přístup, kdy jim nadřízené orgány přikazují používat jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, ohrožuje kvalitu budoucího plnění zakázky.

„Od úředníků víme, že hodnocení zakázek podle jediného kritéria nejnižší nabídkové ceny je možná jednodušší a rychlejší, ale rozhodně v konečném důsledku není levnější ani účinnější,“ tvrdí předseda společnosti Otidea Tomáš Langr.

Tendry jsou stejné jako v době losovaček

Podle Asociace pro veřejné zakázky novela nesnížila ani administrativu. Potvrdilo jí to devět z deseti úředníků, kteří veřejné zakázky připravují a které asociace oslovila.

Ani hlavní cíl, zvýšit transparentnost veřejných zakázek, novela podle úředníků nesplnila. Na 70 procent z nich totiž tvrdí, že veřejné zakázky nejsou transparentnější než v době takzvaných losovaček, tedy před začátkem účinnosti novely zákona v dubnu loňského roku.

Langr si proto myslí, že se praxe v podstatě nezměnila. „Změnil se zákon, ale praxe zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce,“ poznamenal.

Nyní platná novela zákona snížila limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce hranici snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak má podle této novely pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu, tedy milion korun bez DPH.

Senát zvýšil limity

Senát však ve čtvrtek schválil takzvané zákonné opatření vlády, které změnil tak, že se limity od prvního ledna příštího roku vrací na původní úroveň, která platila před účinností stávající novely. To už kritizovala například Transparency International.

Naopak ministr pro místní rozvoj František Lukl tvrdí, že zvýšení limitů přinese zjednodušení zadávání a výrazné snížení administrativní i personální náročnosti u veřejných zakázek. „To pomůže zejména menším obcím, které zcela logicky nemohou mít dostatečné zázemí pro náročný postup podle zákona, avšak při plném zachování zásady transparentnosti, otevřenosti a zákonnosti,“ reagoval Lukl, který do čela resortu přišel z postu starosty jihomoravského Kyjova.

Od loňského dubna musí být také všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat i konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. To Senát nezměnil.