Většina Čechů uznává globální oteplování, boj s ním ale platit nechtějí

Jeden z prvních průzkumů o vnímání změn klimatu v České republice dnes na tiskové konferenci zveřejnila katedra enviromentálních studií Masarykovy univerzity, 40 dnů před Světovou klimatickou konferencí v Paříži. Data od více než dvou tisíc respondentů sociologové sbírali od konce května do konce června.

Někteří oslovení už také vnímali příliv uprchlíků a nedostatek pitné vody jako jeden z dopadů klimatických změn. Naopak nárůst terorismu a další s tím spojené jevy nevnímali tak silně.

S názorem, že dochází ke změně klimatu, souhlasilo 52 procent Čechů, naopak s ním nesouhlasilo 29 procent lidí a 19 procent neumělo na otázku odpovědět. Zhruba 40 procent oslovených si všímá projevů globální změny. Více klimaskeptiků se v průzkumu vyskytlo mezi muži.

Dezorientovaní Češi

„Ukázalo se, že Češi sice vnímají řadu hrozeb, zároveň jsou si ale relativně nejistí. Přece jen česká debata byla v minulých letech hodně složitá a Češi jsou dezorientovaní v porovnání se zahraničními výzkumy,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. Celospolečenskou debatu podle něj mohl v minulosti ovlivnit i bývalý prezident Václav Klaus, který patří k výrazným klimaskeptikům.

Z průzkumu podle Krajhanzla dále vyplývá, že velká individuální akce se od většiny společnosti čekat nemůže. Podpora pro klimatickou politiku je v průzkumu vyhýbavá a rozpolcená, ve srovnání s jinými zeměmi jsou Češi v trendech pomalejší. Většina Čechů si také myslí, že oni sami mohou udělat pro změnu klimatu jen velmi málo a ne přímo ve svých domácnostech.

„Více než 60 procent veřejnosti se domnívá, že odpovědnost za aktivity proti změně klimatu má především průmysl, Evropská unie, mezinárodní společenství a vláda, až poté místní úřady,“ tvrdí sociolog Tomáš Chabada. Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že globální změna poškozuje lidstvo už v současnosti. „Zajímavé bylo, že jen 1,6 procenta lidí míní, že takové dopady pro ČR nenastanou nikdy,“ poznamenal.

Nás se to netýká

Lidé výrazně vnímají změny klimatu vzhledem k ohrožení budoucích generací, přírody a světa jako celku. Naopak podle Chabady podceňují hrozby pro Českou republiku a osobní život. Podporují jen ta opatření, která neznamenají dopad na „peněženky“.

„Propadly politiky jako zdanění benzinu nebo tuhých paliv. To, co uspělo, byla investiční opatření, například do výzkumu nebo obnovitelných zdrojů a adaptační opatření - začít se připravovat na klimatickou změnu a zajistit dostatek vody,“ dodal Krajhanzl.

Vedoucí kanceláře OSN v Praze Michal Broža vidí u české společnosti ve vnímání změn klimatu výrazný posun. „Není to už jen ano ne. Mluví se o tom, že klimatická změna je realitou. Ještě se ale společnost nezabývá, co s tím. Je to problém stále vzdálený než blízký,“ konstatoval.