Vláda rozdělí Českou poštu na dvě části. Transformace spolkne osm miliard, řekl Rakušan
Dva roky bude trvat transformace České pošty, jejímž cílem je zlepšení ekonomické situace státního podniku a také zásadní digitalizace většiny služeb. Po jednání vlády to řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Firma se rozdělí na dvě části. První má mít na starosti pobočkovou síť a poskytovat další služby dané zákonem. Druhá, logistická část bude například provozovat komerčně výnosné doručování balíků. O rušení tří stovek poboček začne vedení pošty jednat se samosprávami, uzavřeny mají být k začátku července. Zároveň skončí několik tisíc pracovníků.
Náklady na transformaci podniku s aktuálně 25 tisíci zaměstnanci podle Rakušana zřejmě přesáhnou osm miliard korun. „Nebudou ale čerpány jen ze státního rozpočtu, může to být například půjčka. Pošta využije také prostředky z prodeje nepotřebného majetku,“ dodal šéf rezortu vnitra, který spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu za chod podniku zodpovídá.
Na začátku dubna má vláda jako první transformační krok schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, jak navrhl Český telekomunikační úřad. Vedení pošty pak bude muset rozhodnout, které provozovny zruší, a projednat to se zástupci měst a obcí.
V obcích, které mají jen jednu pobočku, tyto provozovny zůstanou i nadále. Zeštíhlení se má týkat Prahy, všech krajských měst a většiny okresních měst. Telekomunikační úřad v důvodové zprávě argumentuje trendy, které urychlila pandemie covidu, kdy lidé více dbali o digitalizaci, ocenili samoobslužné automaty a balíkomaty, na něž přešli i jiní provozovatelé těchto služeb.
VIDEO: Hostem E15 Cast byl bývalý šéf České pošty Roman Knap
Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a státní akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.
Pošta za loňský rok vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun, hrozila jí insolvence. „Se stavem České pošty nejsme spokojeni. Podnik má dva základní problémy. Je to špatné financování způsobené dluhy, které zanechala minulá vláda. Jedná se o ztrátu nashromážděnou za několik let. Druhý velký problém je kvalita služeb pošty a jejího a celkového fungování,“ uvedl premiér Petr Fiala. Dodal, že kabinet určitě nechce připustit kolaps či krach pošty.
Podnik od roku 2018 nabral ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun, klesají rovněž výnosy z listovních služeb a jen zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (DEPO) a zavedení povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard korun.
Někteří zástupci samospráv mají z chystaných změn obavy, detailnější informace zatím nemají. Například starosta Aše Vítězslav Kokoř (ANO) míní, že zánik tří stovek poboček pošty zhorší dostupnost a kvalitu služeb. Podle něj by se úsporná opatření pošty mohla dotknout i Aše, kde jsou dvě pobočky. Koncem roku 2021 tam Česká pošta ukončila provoz doručovacího střediska a oblast obsluhují poštovní doručovatelé z Chebu.
„Podle našeho názoru se služby nezlepšily. Stále dochází k tomu, že listovní zásilky jsou doručovány na nesprávné adresy či nejsou doručeny vůbec. Lidé si stěžují hlavně na sociálních sítích,“ řekl Kokoř.
S podrobnostmi dosud nebyli seznámeni ani pracovníci poboček. Například zaměstnankyně České pošty v Kutné Hoře, které by se vzhledem k velikosti města mohlo zeštíhlování také dotknout, o propouštění a rušení provozoven nic nevědí.
Ke konci dubna se však mimo jiné ruší depo ve Frýdku-Místku, které se sloučí s novojičínským a olomouckým. Zaměstnanci dostali možnost přejít na sloučené depo s příslibem o něco málo vyššího platu, nebo odejít s odstupným. „Vzhledem k tomu, že do Mošnova od nás jezdí opravdu hodně špatné spoje a cestování se může protáhnout i na hodinu a půl s přestupy, nadpoloviční většina zvolila možnost výpovědi,“ popsala jedna ze současných zaměstnankyň depa ve Frýdku-Místku.
Budovy, kde se zruší pobočky a nebude pro ně další využití, pošta bude prodávat. „Buď přímým prodejem za cenu podle znaleckého posudku, to se týká případného zájmu obcí. Pokud by daná obec zájem neměla, bude budova nabídnuta prostřednictvím elektronické aukce a objekt získá ten, kdo nabídne nejvyšší cenu,“ uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík.